Slunce online

 

Online záběry z AIA (Atmospheric Imaging Assembly) na družici SDO, který sleduje Slunce v několika spektrálních oborech (viditelné, ultrafialové záření):

Vlnová délka 19,3 nm, koróna, erupce, charakteristická teplota: 1 200 000 K
Vlnová délka 19,3 nm, koróna, erupce, charakteristická teplota: 1 200 000 K

Vlnová délka 30,4, chromosféra, charakteristická teplota: 50 000 K
Vlnová délka 30,4, chromosféra, charakteristická teplota: 50 000 K

Vlnová délka 17,1 nm, koróna, přechodová zóna, charakteristická teplota: 630 000 K
Vlnová délka 17,1 nm, koróna, přechodová zóna, charakteristická teplota: 630 000 K

Vlnová délka 9,4 nm, studium slunečních erupcí, charakteristická teplota: 6 300 000 K
Vlnová délka 9,4 nm, studium slunečních erupcí, charakteristická teplota: 6 300 000 K

Vlnová délka 33,5, pro studium koróny, charakteristická teplota: 2 500 000 K
Vlnová délka 33,5, pro studium koróny, charakteristická teplota: 2 500 000 K

Vlnová délka 21,1 nm, koróna, charakteristická teplota: 2 000 000 K
Vlnová délka 21,1 nm, koróna, charakteristická teplota: 2 000 000 K

Vlnová délka 170 nm, charakteristická teplota: 5000 K, fotosféra
Vlnová délka 170 nm, charakteristická teplota: 5000 K, fotosféra

Vlnová délka 160 nm, fotosféra, charakteristická teplota: 5000 K
Vlnová délka 160 nm, fotosféra, charakteristická teplota: 5000 K

Slunce ve viditelné části spektra.
Slunce ve viditelné části spektra.

V dnešní době lze sledovat naší mateřskou hvězdu díky družicím takřka online. Na většině fotografií je čas uvádět v UT, ke kterému je nutné přičíst jednu hodinu, abyste dostali Středoevropský čas. V případě platnosti letního času pak hodiny dvě.
Videa za posledních 48 hodin (mpg):

Únik koronální hmoty?

Čas od času nám v médiích sdělí, že k Zemi směřuje sluneční bouře. Pro družice na oběžné dráze i elektrické sítě v polárních oblastech jsou nejvíce nebezpečné tzv. úniky koronální hmoty. Zda se něco podobného zrovna teď odehrává na Slunci, můžete pozorovat prostřednictvím koronografů LASCO na SOHO. Tyto přístroje dokáži odstínit samotný kotouč Slunce a zobrazit vrchní atmosféru Slunce – korónu, která je ze Země viditelná plnohodnotně pouze během úplného zatmění Slunce. Na záběrech z koronografu lze občas také zahlédnout sebevražednou kometu, která zanikne po přiblížení ke Slunci (bude roztrhána slapovými silami). SOHO během své mise nalezla tisíce takovýchto komet. Astronomové se domnívají, že se jedná o fragmenty jedné dávné velké komety. V záběrech koronografu se také může objevit některá z planet.

Sluneční bouře?
Sluneční erupce jsou klasifikovány jako A, B, C, M nebo X v závislosti na vrcholném toku (W/m2). Data pochází z družice GOES. Každá třída má ještě lineární podkategorie 1 až 9 (kromě X), takže X2 je dvakrát tak silnější jako X1 a ta 4x silnější než M5 apod. Rekord drží erupce ze srpna 2003 (X28). Názorné vysvětlivky k obrázku níže naleznete na tomto schématu. Vrcholný tok vidíte vlevo, kategorii pak na obrázku vpravo. Na vodorovné ose je čas. Poslední aktualizaci vidíte vlevo dole. Čas je v UT, nutno přičíst jednu hodinu (respektive dvě v době platnosti letního času). Platí, že:

  • A, B – prakticky běžný stav
  • C – malé bouře, obvykle nepředstavují žádné riziko
  • M – středně velké bouře, mohou způsobit výpadky elektroniky, rádií apod. v polárních oblastech
  • X – velké sluneční bouře, představují riziko pro elektrické rozvodné sítě v severních a jižních oblastech planety, družice apod.

 

Pokud grafu výše nerozumíte, můžete sledovat jednoduchý status, který monitoruje situaci za posledních 24 hodin na základě dat NOAA (americký Národní úřad pro oceán a atmosféru):

Vysvětlivky: NORMAL – normální stav, ACTIVE – na Slunci jsou aktivní oblasti, M CLASS FLARE – středně velká sluneční bouře kategorie M, X CLASSE FLARE – velká sluneční bouře.

Planetary K index

Tento index nabývá hodnot od 0 do 9 a charakterizuje poruchy v horizontální složce zemského magnetického pole. 0 znamená klidný stav, 5 a více pak geomagnetickou bouři. Aby byla šance vidět polární záři z našeho území, měla by hodnota planetárního K indexu dosáhnout hodnoty alespoň 8. Více na Wikipedii (EN). Další podobná data naleznete v odkaze.

 

Úroveň magnetické bouře

Vychází fakticky z planetárního K indexu. Pokud se ukazatel nachází v červené oblasti, je reálná šance vidět polární záři také z našeho území.

 

Možnost viditelnosti polární záře

Obrázek níže ukazuje možnou viditelnost polární záře ze severní polokoule za ideálních podmínek (nízká úroveň světelného znečištění, bez měsíčná noc apod.). Jedná se pouze o odhad, data jsou aktualizována každých pět minut.

Aurorální ovál (zeleně) v Evropě. Modrá oblast znázorňuje část Země, nad kterou je zrovna den. Předěl mezi denní a noční stranou je znázorněn žlutou linkou. Kromě zeleného oválu si všimněte zejména červené linky, která znázorňuje oblast, ve které by mohla být vidět polární záře za dobrých podmínek. Credit: NOAA
Aurorální ovál (zeleně) v Evropě. Modrá oblast znázorňuje část Země, nad kterou je zrovna den. Předěl mezi denní a noční stranou je znázorněn žlutou linkou. Kromě zeleného oválu si všimněte zejména červené linky, která znázorňuje oblast, ve které by mohla být vidět polární záře za dobrých podmínek. Credit: NOAA

Aktuálně o Slunci (polární záře, erupce) na Twitteru

 


Odkud jsou snímky?

  • Družice SDO (Solar Dynamics Observatory) byla vypuštěna na geosynchronní oběžnou dráhu v únoru 2010.
  • Družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) patří k veteránům vesmírného výzkumu. Na svou misi se vydala v prosinci 1995 a do dnešních dní pozoruje Slunce z jednoho z libračních center soustavy Slunce – Země. Podrobnosti o sondě například na Wikipedii.
  • STEREO – dvě družice STEREO odstartovaly do vesmíru v říjnu 2006. Družice obíhají Slunce po velmi podobné oběžné dráze jako Země, avšak jedna přibližně před ní a druhá za ní. Aktuální pozici obou družic naleznete v odkaze.

 

Odkazy: