Když se v březnu roku 2009 vydal kosmický dalekohled Kepler na lov nových exoplanet, nesl si ve vínku zajištění fungování po dobu 3,5 let. Během primární části mise měly být splněny základní úkoly a to zejména objev exoplanet o hmotnosti Země, které obíhají okolo svých hvězd v obyvatelné oblasti. Tým okolo Keplera však nyní připouští, že nalezení „druhých Zemí“, není tak jednoduché, jak se původně čekalo. Kromě toho nad všemi projekty NASA visí Damoklův meč rozpočtových škrtů.
Do dnešních dní bylo veřejnosti představeno 1235 kandidátů, které Kepler objevil během prvních čtyř měsíců primární části mise. Z tohoto počtu je však jen 68 planet o velikosti Země. Neznamená to, že by planety jako je ta naše byly ve vesmíru vzácné nebo že by je Kepler nedokázal nalézt díky nějakému technickému či koncepčnímu problému. Z analýzy dat se však ukazuje, že mateřské hvězdy jsou mnohem méně klidné než naše Slunce. Díky přílišné proměnnosti hvězd je značně obtížné rozlišit tranzit exoplanet v záplavě běžného šumu.
Právě existenci menších exoplanet bude velmi obtížné nebo spíše nemožné v nejbližších letech ověřit měřením radiálních rychlostí (spektrografy na to jednoduše nestačí), takže je kladen poměrně velký důraz na kvalitu dat z Keplera. Teoreticky je nutné k potvrzení existence exoplanety pozorovat 3 tranzity. V případě exoplanet v obyvatelné oblasti u hvězd jako je Slunce, by na to tedy mělo stačit 3,5 roku primární části mise. Jenomže vzhledem k tomu, že je značně obtížné rozlišit exoplanetu od pouhého šumu, potřeboval by tým pozorovat přechodů ještě více.
Praxe je taková, že pokud sonda nebo družice na konci své primární části mise stále funguje v technicky uspokojivém stavu, dojde skoro automaticky k prodloužení mise. Vzpomeňme si například, jak dlouho se proháněly vozítka Spirit a Opportunity po Marsu, byť primární mise skončila po 3 měsících v roce 2004! Jenomže v současné době nejsme v úplně normální době. V USA se škrtá kde to jen jde a ani rozpočet NASA není ušetřen. Jak už jsme dříve psali, úřad je pod velkým tlakem, aby zrušil vlajkovou loď amerického výzkumu vesmíru – dalekohled JWST.
Kepler má zatím své jisté do podzimu příštího roku. Už na jaře musí tým okolo lovce exoplanet požádat o přidělení peněz na prodloužení mise. Jeden rok vyjde na přibližně 19 milionů dolarů, což je samozřejmě výrazně méně než cena samotného dalekohledu (600 milionů USD). Astronomové by byli velmi rádi, kdyby Kepler z heliocentrické oběžné dráhy posílal data o 150 000 hvězdách nejméně do roku 2016. Někteří lidé dokonce věří, že mise Keplera je natolik prestižní a ceněná, že by se v nejhorším případě podařilo nalézt i peníze ze soukromých zdrojů.
Zdroj: skyandtelescope.com