U hvězdy RW Aur A jednou za pár let nebo desetiletí poklesne jasnost a to na týdny až měsíce. Není to ale zase tak velká záhada, jako je tomu třeba u Tabbyiny hvězdy (KIC 8462852).
Poklesy jasnosti pozorují astronomové u této hvězdy už od roku 1937. V roce 2011 došlo k dalšímu poklesu jasnosti, který trval asi půl roku. Další následoval v polovině roku 2014 a jasnost hvězdy se vrátila do původního stavu v roce 2016.
V lednu 2017 se na další z poklesů podívala rentgenová vesmírná observatoř Chandra, která získala na 14 hodin pozorování.
Podle vědců může za pokles jasnosti srážka dvou těles – zárodků planet nebo asteroidů. Prach a plyn z kolize dopadají na hvězdu a zakryjí její disk, což pozorujeme jako dlouhotrvající pokles jasnosti.
Chandra zjistila několik informací, které astronomy překvapily. Disk okolo hvězdy obsahuje velké množství materiálu, hvězda je teplejší, než se očekávalo a v disku je více železa, než by mělo být.
Existuji dvě možnosti, odkud může nadbytečné železo pocházet. První je tzv. lapač prachu. Jedná se o mrtvé zóny v disku, v nichž jsou zrnka železa zachytávaná. Stačí pak změna struktury disku – například gravitačním vlivem druhé hvězdy – a železo je najednou uvolněno ve větším množství a může spadnout na hvězdu.
Druhá možnost je mnohem elegantnější a v případě RW Aur A pravděpodobnější. Železo pochází z kolize dvou objektů. Stačí, aby jeden z objektů obsahoval velké množství železa a při kolizi dojde k jeho velkému uvolnění.
Zdroj: MIT