Na poli tranzitní fotometrie má dominantní postavení dalekohled Kepler. Pro pozemské přehlídky je ulovení exoplanet tranzitní metodou složitější. Ale daří se to. Několik pozemských projektů našlo pár planet. Jejich počet bychom spočítali na prstech jedné ruky, ale jsou to extrémně zajímavé světy. Zmiňme alespoň GJ1214 b (projekt MEarth) nebo TRAPPIST-1.
Do rodiny lovců exoplanet nedávno přibyl projekt NGTS, od něhož se čeká přece jen více objevů.
První světlo spatřil NGTS na začátku roku 2015 a nyní oznámili astronomové objev první planety.
NGTS drží výše zmíněnou tradici. Exoplaneta NGTS-1b je skutečně zajímavým světem. Je to horký jupiter, který ale obíhá okolo červeného trpaslíka! To rozhodně není běžná kombinace. U červených trpaslíků obvykle nacházíme planety podobné Zemi, super-země nebo maximálně objekty, které se svou velikostí blíží Neptunu.
Až dosud znali astronomové je dva další případy: Kepler-45b (poloměr 0,9 Jupiteru) a HATS-6b (0,99 Jupiteru).
NGTS-1b je ale největší a nejhmotnější. Má poloměr 1,3 a hmotnost 0,8 Jupiteru. Okolo červeného trpaslíka o hmotnosti 0,6 Slunce oběhne jednou za 2,6 dní.
Vzhledem k vzdálenosti a faktu, že mateřskou hvězdou je chladnější červený trpaslík, není teplota exoplanety tak vysoká, jak jsme u horkých jupiterů zvyklí – konkrétně necelých 800 Kelvinů.
Horcí jupiteři a nebo raději obecně obří planety se okolo červených trpaslíků vyskytují v malé míře. Dosud byly objeveny jen tři plynné světy, ale jaká je skutečná míra výskytu těchto světů u červených trpaslíků?
Zatím to nevíme úplně jistě. Měření radiálních rychlostí tady není nejsilnější zbraní s ohledem na nízkou jasnost červených trpaslíků. Kepler sice na poli tranzitní fotometrie odvedl kus práce, ale ve svém hledáčku měl jen asi 4000 červených trpaslíků.
NGTS by mohl odvést lepší práci, protože dokáže sledovat asi 20 tisíc červených trpaslíků!
NGTS: 12 dalekohledů v akci
NGTS (Next-Generation Transit Survey, Nová generace přehlídky tranzitů) tvoří dvanáct dalekohledů o průměru 20 cm, které postavila rakouská firma Astro Systeme Austria. CCD kamery jsou pak z dílny Andor Technology. Soustava se nachází na observatoři Cerro Paranal v Chile.
Jeden dalekohled NGTS zabere 8 čtverečních stupňů, všech dvanáct pak 96 čtverečních stupňů, což je mimochodem o něco méně, než je zorné pole Keplera.
V hledáčku NGTS jsou hvězdy o jasnosti větší než 13 mag a tranzitující exoplanety o poloměru nad 2 Země.
Zdroje: NGTS-1b: A hot Jupiter transiting an M-dwarf, ESO