Jako na akciové burze to v posledních měsících vypadá s otázkou života na Marsu. Několik kosmických sond na oběžné dráze, dvě vozítka na povrchu a megabajty dat ze sondy Phoenix se odráží také v astrobiologickém pohledu na rudou planetu. Jedna studie dává životu na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy v minulosti nebo dokonce v současnosti zelenou, další studie tvrdí pravý opak. Podle nové zprávy likviduje Mars ve své atmosféře metan podstatně rychleji, než to dělá naše rodná planeta. Pro život na Marsu to není příliš příznivá informace.
Bylo to někdy v roce 2003, kdy svět obletěla zpráva o objevu metanu v atmosféře Marsu. Ne že bychom snad museli zapíjet objev každé molekuly v atmosféře planety, ale metan je pro astrobiologii téměř posvátným grálem. Jeho původ může být geologický ale také biologický. Obě varianty jsou v případě Marsu velmi vzrušující, i když ta druhá přeci jen o něco více. Pozdější výzkumy kosmických sond odhalily podivné rozložení metanu v atmosféře planety. Ten se vyskytuje v obřích mracích o celkové hmotnosti i několika tisíců tun. Pokud se někde na Zemi uvolní do atmosféry větší množství metanu, dojde k jeho poměrně rychlému rozplynutí. Díky tomu se metan nachází v atmosféře téměř rovnoměrně rozprostřen. V případě Marsu tomu ale tak není. Proč?
Franck Lefevre a Francois Forget z Pierre and Marie Curie University v Paříži se snažili aplikovat pozemský model chování metanu na situaci v atmosféře Marsu. Na rozdíl od jiných plynů, u kterých lze pozemský model přizpůsobit, v tomto případě vědci úspěšní nebyli.
Podařilo se zjistit, že metan na Marsu je v atmosféře zlikvidován během asi 200 pozemských dní, což je v porovnání se Zemí 600x rychleji! Metan je považován za nejjednodušší organickou sloučeninu. Úvaha je v tomto případě jednoduchá: pokud dokáže na Marsu něco poměrně jednoduše zlikvidovat metan, pak složitější organické sloučeniny čeká podobný osud.
Zatím není jasné, co přesně likvidaci metanu způsobuje. Teorií je celá řada od elektromagnetických procesů, způsobených prachovými bouřemi, přes reakce s oxidanty (např. peroxid vodíku) nebo chloristany v půdě.
Vědci ovšem upozorňují, že data, na kterých je výzkum založen, nejsou úplně kvalitní, takže životnost metanu v atmosféře může být jiná (i horší). Další výzkum metanu se připravuje na konec letošního roku. Podrobnější informace, například o zmíněných oxidantech, přinese sonda Mars Science Laboratory v roce 2011.
Zdroj: newscientist.com
