Proxima b. Credit: ESO/M. Kornmesser
Proxima b. Credit: ESO/M. Kornmesser

V srpnu letošního roku byl oznámen objev exoplanety Proximy b, která obíhá s periodou asi 11 dní okolo Proximy Centauri – nejbližší hvězdy od Slunce. Mezinárodní tým astronomů se pokusil najít tranzity exoplanety.

Tým vedl David Kipping, který se zaměřuje především na hledání exoměsíců tranzitní metodou, ale samozřejmě se věnuje také výzkumu exoplanet.

Astronomové se pokusili najít tranzity exoplanety u Proximy Centauri – jednalo se o snahu nezávislou na nedávném objevu Proximy b. Samozřejmě je vždy lepší hledat tranzity konkrétní planety, ale nedá se říci, že by objev Proximy b týmu nějak výrazně pomohl.

O nalezení tranzitů se pokusil malý kanadský kosmický dalekohled MOST (Microvariability and Oscillation of Stars). Zatímco třeba Hubble je přirovnáván k autobusu, MOST je skutečně maličký. Je velký asi jako dva slavné československé Magiony nebo konkrétně: 66×20 cm. Jeho hmotnost je 54 kg a hlavní zbraní 15 cm velký dalekohled.

Na rozdíl od Keplera se MOST pohybuje okolo Země ve výšce kolem 800 km. Jeden oběh mu zabere 100 minut a Proxima Centauri bohužel neleží v oblasti mezi -19 a + 36 stupni deklinace, kde může MOST pozorovat nepřetržitě. Vědci se tak museli vypořádat se skutečností, že MOST vidí Proximu Centauri jen po část svého oběhu kolem Země a pozorování budou nepřetržitá.

Po objevu Proximy b měl tým k dispozici několik faktů: planeta má oběžnou dobu 11 dní. S její minimální hmotností 1,27 Země lze odhadnout možnou velikost, která bude někde okolo 1,2-1,3 Země. Pravděpodobnost tranzitu je jen 1,5 % a jeho hloubka by měla být někde okolo 0,005 mag.

Hledání tranzitů u neklidné Proximy

MOST sledoval Proximu Centauri 12,5 dne v roce 2014 a 31 dní v loňském roce. Celkem se podařilo získat na 15 000 měření jasnosti Proximy Centauri.

Vědcům se podařilo najít signál, který označili jako signál C. Proběhla i následná pozorování ze Země – přehlídkou HATSouth.

Bohužel nelze říci, zda se za signálem skutečně ukrývá Proxima b, a nebo souvisí s aktivitou hvězdy. Závěr je v tomto ohledu spíše skeptický. Podle týmu se bude jednat zřejmě o falešný poplach.

Proxima Centauri je totiž vše možné, jen ne klidná hvězda. Dochází u ní k mnoha erupcím. Relativně velká zjasnění lze eliminovat, ale… jen pro představu: k změnám jasnosti vlivem aktivity hvězdy dochází v průměru každých 20 minut.

Autoři jsou také dost skeptičtí, pokud jde o transmisní spektroskopii. Jedná se o metodu pro výzkum atmosfér exoplanet, kdy atmosféra planety zanechá během tranzitu ve spektru hvězdy svůj otisk. Podle studie se zdá, že i kdyby Proxima b tranzitovala, transmisní spektroskopie by byla dost složitá.

Případný objev tranzitu by ale potvrdil existenci planety a měli bychom její poloměr.

Autoři doporučují zkusit lovit tranzity v oblasti blízkého infračerveného záření, kde by to mohlo být snadnější – Proxima Centauri je v tomto spektrálním oboru mnohem jasnější a vliv erupcí je menší.

>>> Jak pomůže s Proximou b dalekohled Jamese Webba?

Zdroj: No Conclusive Evidence for Transits of Proxima b in MOST photometry

Reklama