Kosmický dalekohled Kepler pokračuje v úspěšném hledání planet u cizích hvězd.
Před pár dny jsme zrekapitulovali statistické výsledky první mise Keplera. Kosmický dalekohled ale pokračuje dál – od března 2014 pracuje v rámci mise K2. V ní postupně střídá zorná pole, má pouze dva gyroskopy a musí mu pomáhat motory a tlak slunečního záření. Přesto Kepler i dál chrlí objevy a data.
Na probíhajícím sjezdu Americké astronomické společnosti bylo uveřejněno, že jen v rámci prvních tří kampaní (tedy do února 2015) Kepler objevil přes 230 kandidátů. Pro čtenáře webu to možná nebude překvapením, protože jsme o tom už před časem psali. Novinkou je, že více než 100 planet již bylo ověřeno (vesměs čekají na publikaci). Obě skupiny nejsou úplně totožné. V případě validovaných exoplanet totiž mluvíme nejen o kampaních 0 až 3 ale také o 4.
Jednou z nově objevených a potvrzených exoplanet je HIP 116454b. Svět o poloměru 2,5 Zemí obíhá okolo hvězdy menší než Slunce s periodou devíti dní. HIP 116454 najdeme 180 světelných let daleko v souhvězdí Ryb.
Mě osobně ale podstatně více zaujala K2-25b (EPIC 210490365b), o které se zatím asi nikde nepsalo. Planeta je nepatrně menší než Neptun – má poloměr 3,4 Zemí, ale okolo své hvězdy obíhá s periodou 3,4 dní. Nejzajímavější na této planetě je ovšem to, že obíhá okolo menší hvězdy, která je součástí hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka.
Nejedná se o první exoplanetu v hvězdokupě, dokonce ani o první podobný objev od Keplera, přesto je podobných planet velmi málo: Kepler-66 b, Kepler-67 b (NGC 6811), NGC 2423-3b (NGC 2423), Pr0201 b a Pr0211 b (Jesličky), HD 285507 b, Epsilon Tauri b (Hyády).
Výhodou právě mise K2 je, že Kepler měl v zorném poli i několik relativně mladých hvězdokup o stáří několika stovek milionů let. Můžeme tak studovat mladé planetární systémy. U hvězd, které jsou součástí hvězdokup také známe mnohem přesněji věk nebo metalicitu (obsah kovů, prvků těžších než hélium).
Poměrně nezvyklá je velikost planety vůči hmotnosti hvězdy. Planeta je totiž mnohem větší, než bychom na základě dosavadních objevů očekávali. Mateřská hvězda nemá ani třetinu hmotnosti Slunce – jedná se samozřejmě o červeného trpaslíka. Podobných případů sice několik známe, ale vypadá to, že výskyt hmotnějších planet u menších hvězd bude spíše vzácný.
Poloměr planety můžeme být dokonce ještě větší. Přesné určení poloměru je trochu problém. Planeta totiž před svou hvězdou přejde za 45 minut, přičemž Kepler pozoroval hvězdu s kadencí jen 30 minut, takže příliš mnoho měření během tranzitu nezískal.