Exoplaneta WASP-12 b se svou mateřskou hvězdou v představách malíře ( NASA, ESA, and C. Haswell (The Open University, UK)
Horký Juse svou mateřskou hvězdou v představách malíře ( NASA, ESA, and C. Haswell (The Open University, UK)

Když se podíváte na planetky nebo komety, najdete skutečně pestrou přehlídku nejrůznějších tvarů od brambor přes burské oříšky až po kachničky, jak ukazuje jistá nejmenovaná kometa.

Planety jsou naproti tomu mnohem přesnější koule. Neplatí to ale jen pro ně. Až příští rok navštíví sonda Dawn trpasličí planetu Ceres, uvidíme také objekt téměř kulovitého tvaru. Čím je objekt hmotnější, tím má přesnější kulovitý tvar.

Platí ale jedna výjimka. Stačí, aby objekt deformovalo blízké velmi hmotné těleso. Něco podobného probíhá také u nás. Měsíc deformuje Zemi, ale je to tak zanedbatelné, že to z vesmíru samozřejmě nepozorujeme. Jedinými viditelnými projevy slapových sil jsou příliv a odliv.

V případě exoplanet, které se pohybují blízko od své hvězdy, už to ale pozorovatelné být může. Kdybychom mohli vidět exoplanetu WASP-12 b z blízka, spařili bychom něco jako ragbyový míč (viz úvodní obrázek). Funguje to ale také opačně. Mnoho hmotných exoplanet deformuje svou hvězdu (například Kepler-13 b). Mluvíme zde ale o plynných obrech hmotnějších než Jupiter.

V měsíčníku britské Královské společnosti ale nyní vyšla zajímavá studie. Vědci se zabývají otázkou, zda by mohly existovat také podobně deformované kamenné planety. Odpověď zní, že ano. Astronomové jejich existenci nevylučují zejména u červených trpaslíků.

Planeta může obíhat velmi blízko od své hvězdy. Dobrým příkladem je Kepler-70 b, která je menší než Země a oběhne kolem své hvězdy jednou za 5,8 hodin. V datech z Keplera je pak řada ještě odvážnějších kandidátů.

Vše má ale své meze. Bobřík odvahy u planet (a nejen u nich) se nazývá Rocheova mez. Pokud ji planeta pokoří, je roztrhána na cucky. Rocheova mez závisí na velikosti hvězdy, hustotě hvězdy a také na hustotě planety. Červení trpaslíci jsou menší než Slunce, což má vliv nejen na Rocheovu mez ale také hloubka tranzitu je u nich v případě planety o velikosti Země větší a patrnější.

Deformovaný tvar planety by se mohl projevit právě ve světelné křivce během jejího tranzitu před hvězdou. Zde také leží hlavní přínos podobných studií. Deformace planety (jedno zda plynné nebo kamenné) může zkreslit odhad poloměru planety až o 10%.

Zdroj: The observational effects and signatures of tidally distorted solid exoplanets

Reklama