Spousta vesmírných těles existuje v binární konfiguraci. Máme zde dvojhvězdy, které obíhají okolo společného těžiště, máme zde dokonce i dvojité asteroidy. Může něco podobného fungovat u planet? Ano, s trochou nadsázky tomu tak je a přesvědčit se můžete v případě jasného počasí klidně i dnes v noci. Stačí se podívat na Měsíc.
Měsíc samozřejmě není planetou a systém Země-Měsíc tedy nemůžeme označit za binární planetární soustavu. Hranice mezi planetou a měsícem a dvěma planetami ale přesně ohraničena není. Určitě ne fyzikálně. Měsíc neobíhá okolo Země, ale okolo společného těžiště se Zemí. Je to tedy úplně stejný princip jako u dvojhvězd.
V případě obřích planet (Jupiter, Saturn,…) je poměr hmotnosti planety měsíců velký. V případě Země a Měsíce už tomu tak není. Měsíc má 1/81 hmotnosti Země. Nejslavnějším příkladem je pak bývalá planeta Pluto. Největší měsíc Charon má asi devítinu její hmotnosti.
Může ale existovat skutečně jednoznačný příklad? Mohou dvě planety o hmotnosti Země obíhat kolem společného těžiště? Podle simulací ano.
Vědci California Institute of Technology provedli tzv. SPH simulaci (Smooth Particle Hydrodynamics), kdy se pracuje s desítkami tisíc částic. V rámci simulace se pracovalo se situací, která vedla ke vzniku našeho Měsíce. Do Země narazil objekt o hmotnosti dnešního Marsu (viz úvodní foto). Z vyvrženého materiálu se později utvořil Měsíc.
Za určitých okolností (nízké vzájemné rychlosti) ale ke srážce dojít nemusí a obě tělesa zůstanou v gravitačním zasnoubení. Podmínkou je vzdálenost nejméně 0,5 AU od hvězdy, aby její gravitace systém nenarušila. Binární planety zemského typu tedy možné jsou. Alespoň teoreticky. Teď ještě takové světy někde v cizích planetárních systémech najít.
Foto: NASA, Wikipedia