Pokud máme poloměr a hmotnost planety, můžeme odhadnout hustotu. Pak lze vést dlouhé diskuse o možných scénářích jejího složení, ale to je vše. Je to vlastně taková detektivka. Máte údaje z místa činu a další důkazy, ale při spáchání trestného činu jste nebyli, takže jsou to jen hypotézy.
Kepler-10 c není nová planeta. Vše začalo objevem planety Kepler-10 b. Skutečné peklo bylo představeno na kongresu Americké astronomické unie v lednu 2011. Planeta je zhruba 5x hmotnější a 1,4x větší než Země a kolem hvězdy oběhne jednou za dvacet hodin.
Mateřská hvězda má hmotnost i velikost srovnatelné se Sluncem. Povrchová teplota je nepatrně nižší, vzdálenost hvězdy je přibližně 560 světelných let.
S ohledem na název asi není potřeba říkat, že se o objev postaral Kepler a také asi není potřeba zmiňovat, že na povrchu tohoto světa bude pořádný hic.
Planetární godzilla? Kluci asi byli v kině
Už v roce 2011 při představení objevu se diskutovalo o možnosti existence planety „c“ s oběžnou dobou asi 45,3 dní, což zhruba odpovídá polovině oběžné doby Merkuru v našem planetárním systému. V květnu téhož roku byla existence planety potvrzena.
Nyní byla zveřejněna studie, která upřesňuje údaje o hmotnosti. Xavier Dumusque vedl tým, který využil spektrograf HARPS-N, což je nový bratříček slavného chilského přístroje na Kanárských ostrovech. Hmotnost Kepler-10 c je 17,2 ± 1,9 Země. Poloměr se oproti původním předpokladům moc nezměnil a vědci ho odhadují na 2,35 Země. Hustota planety by tak měla být 7 100 kg/m3 a to je opravdu hodně. Mimochodem, průměrná hustota Země je něco přes 5 500 kg/m3.
Upřesněny byly i parametry planety „b“. Hmotnost by měla být 3,33 ± 0,49 a poloměr 1,47 Země, takže hustota je asi 5 800 kg/m3.
Ale zpět k planetě „c“. Její proporce jsou hodně zajímavé. Obecně se předpokládá, že planety o hmotnosti více než 10 Zemí si udrží vodíkovou obálku. Pokud by ale skutečně měla planeta obálku s lehkých prvků, museli bychom ji pozorovat v tranzitech od Keplera. Poloměr planety by byl nejméně tři Země. Jenomže není.
Blízko tohoto extrému je také planeta Kepler-131 b (16 dní, 16,1 ± 3,5 hmotnost Země a poloměr 2,4 ± 0,2 Země), nicméně Kepler-10 c je mnohem robustnější a pro teoretiky bude slušnou výzvou. Možná jsme na stopě zcela nové třídy planet: velmi velké ale také hmotné super-země s delší oběžnou dobou (řádově nad 10 dní).