Život na Marsu: negativní odpověď se bortí

Člověk vždy zasněně vzhlížel na oblohu a upíral svůj zrak směrem k rudé planetě Mars. Desítky sci-fi knih, tisíce vědeckých článků, mnoho zasvěcených životů, kanály na Marsu,…nástup kosmonautiky přinesl po oběžné dráze Země a Měsíci jasný cíl: Mars. Už první fotografie z kosmických sond, které prosvištěly kolem tajuplného světa byly studenou sprchou pro fandy života na Marsu. Žádné kanály, žádný život, jen pustá a mrtvá krajina kosmického souseda naší planety. Naděje se proto vkládaly do přítomnosti alespoň primitivního života, jenž mohl obývat Mars dnes nebo v dobách minulých. V roce 1976 ztělesňovala veškeré naděje mise dvojice sond Viking. Hledači života ale poslali na Zemi pesimistickou zprávu, že život nenašly. Zájem o Mars na 20 let ustal. Je na Marsu život? Byl na Marsu někdy život? Veškeré teorie o životě na Marsu, založené na výzkumech kosmických sond v posledních více než 40 letech se dnes bortí jako domeček z karet…

 

Většina astrobiologů se dnes domnívá, že by sondy Viking na Marsu život nenašly, ani kdyby tam byl. Kosmičtí vyslanci mohli dokonce život na rudé planetě v místě svého přistání zlikvidovat.

 

Velmi zvláštní ovšem je, že tyto sondy nenalezly na povrchu Marsu organické sloučeniny. I kdyby na povrchu nikdy život nebyl, organické sloučeniny tam zcela nepochybně být musí. Dostaly se tam při dopadech komet a planetek.

 

Organické sloučeniny nenašla vloni ani kosmická sonda Phoenix, zkoumající marťanskou půdu v severních oblastech planety. Kde je tedy zakopaný pes? Za vše zřejmě mohou chloristany v marťanské půdě. Tyto chemikálie jsou při nízkých teplotách panujících na Marsu poměrně neškodné. Sondy Viking a také Phoenix zkoumaly půdu takovým způsobem, že vzorek zahřály na vysokou teplotu a rozboru následně podrobily uvolněné „výpary“. Chloristany ale při těchto vysokých teplotách uvolňují značné množství kyslíku. Ten jak známo způsobuje hoření, takže mohl zlikvidovat veškeré organické sloučeniny.

 

Najde evropský ExoMars Rover organické sloučeniny na Marsu?

 

Aby to ale nebylo jen takové spekulování. Douglas Ming z Johnson Space Center (NASA) se rozhodl pro experiment. Vzal pozemské organické sloučeniny, vzal chloristany a „zatopil“. Výsledek? Po organických sloučeninách ani památky.

 

Astrobiologové se proto snaží vyvinout nové postupy, pomocí kterých by kosmické sondy hledaly na Marsu stopy organických sloučenin i života. Velké naděje se vkládají mimo jiné do evropské sondy ExoMars Rover, která se má vydat vstříc Marsu v roce 2016. Na palubě vozítka by měl být přístroj Urey. Ten sice bude marťanskou půdu také zkoumat pomocí ohřevu, ale ve vodě. Tím by se měl problém vyřešit. Je ovšem otázkou, zda se neobjeví další problém, o němž nyní nemáme ani ponětí…

 

Zdroj: newscientist.com