Výzkum exoplanet v roce 2013 (+ Anketa)

Přehled nejdůležitějších objevů a událostí v oblasti výzkumu exoplanet.

Hledání planet u cizích hvězd je velmi dynamickým oborem, který přináší zajímavé a významné objevy prakticky každý týden. Do médií se samozřejmě dostanou spíše ty atraktivnější a ne vždy zcela průlomové nebo nové. Vytvořili jsme proto přehled skutečně klíčových novinek z oblasti exoplanet. Nejedná se jen o nové objevy ale o veškeré události z našeho oboru.

TIP: Přehled exoplanetárních rekordů roku 2013

Lovci exoplanet

• Konec kosmického dalekohledu Kepler: V polovině května přišla smutná zpráva. Porucha druhého ze čtyř setrvačníku vyřadila z provozu kosmický dalekohled Kepler. NASA v současné době připravila projekt K2. Díky němu by se měl Kepler s menší přesností zaměřit na několik oblastí oblohy a hledat planety u červených trpaslíků. Jeden z gyroskopů bude nahrazen tlakem slunečního větru. Více v samostatném článku.
• Konec dalekohledu CoRoT: kromě Keplera skončil také jeho starší a menší příbuzný – evropský dalekohled CoRoT. V tomto případě se však jednalo spíše o symbolický konec, neboť dalekohled byl kvůli poruše záložního počítače mimo provoz od přelomu roku.

Obyvatelné planety

• Kepler-62: hned dvě potenciálně obyvatelné planety u jedné hvězdy. První o velikosti 1,6 Země dostává o 20% záření více než naše planeta, druhá o poloměru 1,4 Země pak naopak jen 40% záření ve srovnání se Zemí. Více v článku.
• Kepler-69 c: planeta o velikosti 1,7 Země by na svém povrchu mohla mít rovnovážnou teplotu okolo bodu mrazu. Bohužel nevíme nic o atmosféře, která bude hrát klíčovou roli v případné obyvatelnosti tohoto světa. Více v článku.
• GJ 667 C: možná až tři obyvatelné planety obíhají okolo hvězdy Gliese 667 C. Nejlepší podmínky by mohly panovat na planetě „f““, kde by se rovnovážná teplota (bez vlivu atmosféry) mohla pohybovat lehce pod bodem mrazu. Více o systému až se sedmi planetami v samostatném článku.

Přímé zobrazení

• HD 95086 b: jedna z nejméně hmotných planet, objevených přímým zobrazením, má hmotnost 4 až 5 Jupiterů. Více v článku.
• GJ 504 b: další z exoplanet, kterou pozorujeme přímo. Od své hvězdy je 43 AU daleko a má hmotnost 4 Jupitery. Na rozdíl od většiny přímo pozorovaných planet se ale nejedná o nemluvně ve věku pár milionů let. Odhad stáří hvězdy a celého systému je v tomto případě zhruba 160 milionů let. Více v článku.

Rychlé planety

• Kepler-78: planeta o velikosti Země oběhne okolo svého slunce za pouhých 8,5 hodin. Objev planet nebo kandidátů zemského typu s velmi krátkou oběžnou dobou se stal v poslední době novým fenoménem. Otázkou zůstávají mechanismy jejich vzniku. Blízko svých sluncí vzniknout nemohly a migrace se u nich neočekává. Více v článku.
• KOI-1843.03: další velmi rychlá planeta o poloměru 0,6 Země a oběžné době jen 4,2 hodin! Více v článku.

Ostatní 

• Kepler-37 b: planeta o poloměru jen třetiny Země oběhne kolem své hvězdy za 13 dní a je součástí vícenásobného planetárního systému. Jedná se teoreticky o nejmenší známou exoplanetu. Více v článku.
• Exoplanety v hvězdokupách: samostatně možná nepatří mezi události roku, ale objevy planet v hvězdokupách se staly velkým tématem poslední doby. Letos byl oznámen objev hned několika z nich a to v hvězdokupách Hyády a NGC 6811.

• HD 189733 b alias modrá planeta: Hubblův dalekohled se podíval na hvězdu HD 189733 v době, kdy byla její planeta s označením „b“ schovaná za ní. Pozorován byl zřetelný pokles v modré části spektra, což naznačuje, že právě tuto barvu má zmíněná planeta. Jedná se však o horkého jupitera. Podrobnosti v článku.
• Cirkumbinární planety (Kepler-47): velkým tématem nejen zásluhou Keplera jsou cirkumbinární planety. Jedná se o světy, které obíhají okolo dvou hvězd současně. Za všechny vyberme alespoň Kepler-47, kde okolo dvou hvězd obíhají možná až tři planety. Více v článku.
• Kepler-90 (KOI-351): se sedmi planetami se jedná o nejpočetnější tranzitující planetární systém a dost možná o nejpočetnější soustavu hned po té naší. Planety mají poloměry 1,2 až 11 Zemí a všechny se vlezly do vzdálenosti 1 AU od své hvězdy. Více v článku.
• PSO J318.5-22: planeta má hmotnost 6 Jupiterů a nachází se 80 světelných let daleko. To je tak asi vše, s oběžnou dobou vás zatěžovat nebudeme, žádná totiž není. Jedná se o další možnou planetu bez mateřské hvězdy. Podrobnosti v článku.
• Planeta u hnědého trpaslíka: dosud bylo objeveno několik možných planet u hnědých trpaslíků ale v prosinci se tak možná povedlo vůbec poprvé nikoliv přímo ale prostřednictvím astrometrie. Více v článku.

• Možný objev exoměsíce: nikoliv pomoci přesného měření tranzitů planety ale díky gravitačním mikročočkám možná našli první exoměsíc. Ne zcela potvrzený objev ukazuje zejména potenciál gravitačních mikročoček. Více v článku.
• Kepler-88 c (KOI-142.02): první planeta, která byla objevena sledováním změn v časech tranzitů a následně potvrzena měřením radiálních rychlostí. Za původním objevem v datech z Keplera stojí tým pod vedením českého astronoma Davida Nesvorného. Více v článku.
• 1000 exoplanet: letos padla magická hranice tisíce potvrzených planet. Kdy přesně nevíme, protože katalog exoplanet.eu obsahuje řadu objektů, které mohou být spíše hnědými trpaslíky a některé z objevených planet možná budou později z katalogu vyřazeny. I tak se ale jedná o událost, která ukazuje na velký rozvoj oboru v posledních letech. Nesmíme také zapomínat na minimálně 3,5 tisíce nepotvrzených kandidátů od Keplera.
• Start družice Gaia: v prosinci se na svou pětiletou misi vydal evropská družice Gaia, která mimo jiné změří přesné pozice miliardy hvězd. Počítá se také s objevy exoplanet tranzitní a astrometrickou metodou. Více v samostatném článku.

Výsledky ankety (hlasování skončilo)

Statistiky