Problém pro misi to ale nepředstavuje.
Curiosity má hmotnost jako menší auto a povrch rudé planety je plný balvanů. Díky tomu musí být i kola roveru odolná. Čas pomalu letí a zvídavý robot už jezdí po Marsu 14 pozemských měsíců, čímž nakousl druhou polovinu své primární části mise. Je proto zcela logické, že bude mít nějaké šrámy. Tím vizuálně největším se zdá být poškození levého předního kola, v němž je malá díra. Nejedná se však o žádný velký problém.
Plášť kola je z jednoho kusu slitiny a Curiosity se nepohybuje žádnou závratnou rychlostí – maximálně asi 2-4 cm/s. Problém by tak nenastal ani v případě, že by se celé kolo nebo kola rozpadla a zůstaly jen pružné titanové paprsky. Výhodou je samostatný motor pro každé z kol a silný krouticí moment.
Samozřejmě se nabízí otázka, zda nemohla být kola kvalitnější. Ano, mohla, ale v takovém případě by byla sonda podstatně těžší a v kosmonautice platí, že každý gram navíc stojí velké peníze. Klíčová je především samotná funkce kol, žádná Velká cena Marsu se totiž nepořádá.
Curiosity by alespoň zatím nemělo zastavit ani „vypnutí vlády“. Hůře na tom byla sonda MAVEN, která má v listopadu odstartovat na průzkum marsovské atmosféry. Včera odpoledne ovšem dorazila zpráva, že práce na sondě mohou i přes omezení činnosti NASA nadále pokračovat. Problémem sondy je poměrně krátké dvacetidenní startovací okno. Pokud by ho letos na přelomu listopadu a prosince MAVEN nestihl, musel by čekat na další příležitost více než 2 roky. Díky tomu by se celá mise prodražila řádově o miliony dolarů.
Zdroj: Planetary Society