Tak dlouho se ve vesmíru migruje až se jednou domigruje.
Horcí jupiteři představují pro astronomy tvrdý oříšek. Nejprve byli vědci překvapení jejich samotnou existencí. Plynní obři totiž mají vznikat mnohem dál od svých hvězd a mít oběžnou dobu v řádu let a ne hodin. Velmi brzy po objevu první exoplanety 51 Peg b se ukázalo, že horcí jupiteři skutečně vznikají dál od svých hvězd a následně migrují v protoplanetárním disku. Jedna záhada byla vyřešena, tuny otázek se však vyklubaly na povrch.
Proč horcí jupiteři migrují? A proč se povětšinou zastaví těsně před neslavným koncem v ohnivé náruči své hvězdy?
Na první otázku zatím nemáme spolehlivou odpověď. Podle nové teorie bychom však mohli mít odpověď na tu druhou. Dlouho se předpokládalo, že migrace ustane v okamžiku, kdy planeta opustí „zaprášenou“ část disku nebo, že se na udělení stopky podílí magnetické pole hvězdy.
Vědci ovšem zkoumali poměr hmotnosti mateřských hvězd a vzdálenosti oběžných dráh u 126 kandidátů od Keplera a dospěli k jiné teorii. Migraci horkých jupiterů prý zastavuje svou gravitací samotná hvězda a její slapové síly. Ty zakulacují dráhu planety až do okamžiku, kdy se migrující horký jupiter zastaví na konečné a po dlouhou dobu stabilní dráze.
Zdroj: NASA