Ve sdělovacích prostředcích se před pár dny objevily informace o obyvatelné exoplanetě GJ 667C c.
Pokud sledujete dění v oblasti výzkumu exoplanet podrobněji, pak vás oznámení objevu exoplanety GJ 667C c nepřekvapilo. Nejedná se o starý a přežvýkaný objev, to jen náš web o něm psal ke konci listopadu, kdy ještě nebyl oficiální.
Lidé okolo spektrografu HARPS představili exoplanetu GJ 667C c společně s výsledky dlouhodobého průzkumu červených trpaslíků. O exoplanetě, která se má nacházet v obyvatelné oblasti bylo ovšem ve studii věnováno jen několik řádků, které byly navíc trochu zmatečné (některé údaje příliš neodpovídali realitě nebo se lišily v konfrontaci s přiloženou tabulkou). Před pár dny pak vyšla samostatná studie a tisková zpráva o objevu.
Dvě „céčka“ v názvu nejsou překlepem. Druhé a menší značí, že u mateřské hvězdy byla již jedna exoplaneta objevena, to první pak deklaruje, že samotná mateřská hvězda je součástí vícenásobného hvězdného systému.
GJ 667 najdeme ve vzdálenosti asi 22 světelných let v souhvězdí Štíra. Hvězdný systém tvoří tři složky. Hvězdy A a B obíhají kolem společného těžiště po značně protáhlé dráze s periodou asi 42 let. V obou případech se jedná o oranžové trpaslíky o hmotnosti asi 0,7 a 0,6 Slunce. Hvězda, která nás zajímá nejvíce, nese označení „C“ a obě své oranžové sestry pozoruje z velké vzdálenosti minimálně 230 AU.
Hmotnost hvězdy „C“ se odhaduje na třetinu Slunce. Mezinárodní tým astronomů získal během čtyř let na 143 radiálních rychlostí hvězdy spektografem HARPS, které rozšířil o 41 z dalších spektrografů.
U hvězdy GJ 667 C byly nalezeny celkem tři možní kandidáti s oběžnými dobami 7,2; 28 a 75 dní. Prvním z nich je GJ 667 C b, který byl již potvrzen v roce 2009 a má hmotnost 5,7 Zemí. Druhou exoplanetou je GJ 667 C c a třetí kandidát s oběžnou dobou 75 dní zatím potvrzen nebyl.
GJ 667 C c má hmotnost nejméně 4,5 Země a okolo hvězdy obíhá s periodou 28 dní po protáhlejší dráze (excentricita bude menší než 0,28). Planeta dostává od své mateřské hvězdy přibližně 90% záření, které dostává Země od Slunce.
Je tedy GJ 667 C c zatím nejlepším kandidátem na obyvatelnou exoplanetu? Těžko říct, o toto privilegium se pere s exoplanetou Kepler-22 b.
Rozdíly:
- Kepler-22 b byla objevena tranzitní metodou, takže známe poloměr ale neznáme hmotnost (u GJ 667 C c je tomu přesně naopak).
- Kepler-22 b patrně obíhá po kruhové dráze.
- Kepler-22 b obíhá okolo hvězdy podobné Slunci.
- Kepler-22 b dostává o 10% více záření než Země (GJ 667 C c napak o 10% méně)