Nachází se v mořích, jezerech, řekách, ledovcích, půdě, teče z kohoutků. Kde se ale vzala? Řeč je samozřejmě o vodě. Zatím stále úplně přesně nevíme, kolik vody bylo na Zemi od jejího vzniku a kolik se sem dostalo díky dopadům. Naše Země v minulosti zažila fázi bombardování. Nepochybně největší náraz byl ten, po kterém vznikl náš Měsíc. Podle nových studií přinesl nemalou část těkavých látek.
Minulost Země můžeme zkoumat prostřednictvím meteoritů a obecně malých těles Sluneční soustavy. Jak ale prozkoumáme historii vody u exoplanet? Řešení tu je.
Sean Raymond z University of Bordeaux a jeho kolegové vydali v Nature hodně zajímavou studii. O planetách u TRAPPIST-1 tušíme, že minimálně některé měly a možná mají hodně vody. Současně se už těšíme, až JWST nebo jiný dalekohled prozkoumá jejich atmosféry. Kde se ale voda v TRAPPIST-1 vzala? Opět je tu otázka, do jaké míry hrálo roli bombardování.
TRAPPIST-1 má něco, co Sluneční soustava nemá. Vlastně má, ale ne u planet. Žije v harmonii. Odborně se tomu říká gravitační rezonance. Není to nic složitého. Oběžné dráhy planety jsou v poměru celých kladných čísel. Konkrétně 8:5, 5:3, 3:2, 3:2, 4:3 a 3:2. Můžete si to vyzkoušet třeba na prvních dvou planetách. Jejich oběžné doby jsou 1,5 a 2,4 dnů. Pokud to podělíte, dostanete 1,6 nebo také 8:5. První planeta oběhne okolo hvězdy osmkrát, druhá to za stejnou dobu zvládne pětkrát.
V nové studii vědci provedli simulace a zjistili, že planety nemohly čelit příliš velkému bombardování. Pokud by tomu tak bylo, harmonie by skončila. Kolik materiálů přesně na planety dopadlo samozřejmě neví, ale dokázali určit horní limit a ten je poměrně malý. Planety nemohly interagovat s více než 5 % hmotnosti Země prostřednictvím menších těles nebo s více než jedním tělesem o hmotnosti Měsíce.
Pokud se na planetách nachází nějaká voda, musela tam být už od začátku. Zdrojem musel být protoplanetární disk okolo hvězdy TRAPPIST-1. Studie také ukázala, že planety vznikly velmi rychle v průběhu několika milionů let – o řád rychleji než Země.
Absence bombardování může mít poměrně velké důsledky pro strukturu planety, její složení apod. a tedy obyvatelnost.