Astronomové už objevili řadu exoplanet, které jsou součástí vícenásobných hvězdných systémů. Mohou existovat dva scénáře. V prvním planeta obíhá okolo hvězdy, která je součástí dvojhvězdy, případně i trojhvězdy. Druhou možností je, že planeta obíhá okolo dvou hvězd současně (tak zvané cirkumbinární planety).
Mohou ale existovat planety, které obíhají okolo tří hvězd současně? První jsme možná našli.
Hvězdný systém GW Orionis najdeme v Orionu ve vzdálenosti asi 1300 světelných let od nás. Jedná se o trojhvězdu, která je z hlediska struktury podobná Alfě Centauri. Dvě hvězdy obíhají okolo sebe ve vzdálenosti asi 180 milionů kilometrů (o něco více, než obíhá Země okolo Slunce) a třetí obíhá okolo nich ve vzdálenosti asi 1,2 miliardy km (zhruba dráha Saturnu).
Hvězdy jsou poměrně mladé, takže není žádným překvapením, že je obklopuje prachový disk, který sahá do vzdálenosti 60 miliard km a ještě třikrát větší disk z plynu.
Nemusíte být zrovna astronomem, abyste tušili, že protoplanetární disk u mladých hvězd bude mít tvar disku.. tedy velký a tenký. V tomto případě je to ale složitější. O dost složitější.
První komplikací je třetí hvězda, která neobíhá ve stejné rovině jako první dvě hvězdy. Pozorování radioteleskopů ALMA ukazují, že se v disku nachází prstence. Vnitřní je od hvězdy vzdálen 7 miliard km, další 27 miliard km, třetí pak 50 miliard km. Prostřední a nejvzdálenější disk jsou nakloněny vůči nám, takže mají zdánlivě eliptický tvar – je to podobné, jako když nakloníte hrnek, jeho okraj bude mít také tvar elipsy.
Oba vnější prstence sdílí stejnou rovinu, která je ale nakloněna vůči rovině dvojhvězdy. Prostřední prstenec je největší rebel. Je nakloněn vůči prstencům i dvojhvězdě. Mezi prvním a prostředním prstencem je velká mezera. Navíc jsou tam ještě dvě vyboulené oblasti materiálu, které si můžeme představit jako kapuce.
Pokud si to nedokážete představit, můžete se podívat na obrázek níže, nebo si proklikat interaktivní model na této stránce.
Co je příčinou podobného chaosu? Je zřejmé, že roli hraje gravitace třetí hvězdy. Pokud dráhu třetí hvězdy hodíme do simulací, vyjdou rozporuplné výsledky. Podle některých je vysvětlením třetí hvězda, podle jiných není.
Nová studie přichází s možným rozřešením. Do simulací přidává planetu. Konec konců z podobných disků planety vznikají, takže proč ne…
Autoři vzali planetu o hmotnosti Jupiteru a umístili ji 15 miliard km od dvojhvězdy do mezery mezi prstenci.
Zjistili, že pokud je disk tlustý (10krát širší než je jeho tloušťka), pak se jim nedaří přimět planetu, aby jej rozbila na prstence. Pokud je však tenký (20krát širší než tlustší), planeta jej může rozbít. Může také v disku vytvořit mezeru, která je podobná mezeře pozorované mezi vnitřním a středním diskem.
Sklony a chování prstenců, které ze simulace vyšly, poměrně dobře odpovídají tomu, co pozorujeme. Má to ale háček. Modely nedokáží vysvětlit existenci zmíněných kapucí, takže vědce čeká ještě další práce.
Pokud by se však výsledky potvrdili, měli bychom zde první exoplanetu (i když hodně mladou), která obíhá okolo tří hvězd současně. Všechny tři totiž leží uvnitř její oběžné dráhy.