Extrémně extrémní a ještě jednou extrémní. Není těch extrémů moc? Není. HD106906 b taková je. Pokud už píšeme o nějaké exoplanetě, že je extrémní (a že těch extrémních je opravdu dost), většinou tím myslíme velmi malou vzdálenost od hvězdy, vysokou teplotu apod. Tentokrát je to přesně naopak.
HD106906 b obíhá okolo svých hvězdných matek skoro 737 AU daleko! To je asi 110 miliard kilometrů daleko. Připomeňme, že Neptun obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti 30 AU. Bavíme se tedy o vzdálenosti 25krát větší. To je ale jen současná vzdálenost.
Dvě mladé matky
Ale hezky od začátku. Ve vzdálenosti 336 světelných let od nás se nachází dvojhvězda. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 49 dní. Jedná se o velmi mladý hvězdný systém. Jeho věk odhadují vědci na 15 milionů let. Není tedy žádným překvapením, že hvězdy obklopuje disk trosek. V něm je mezera, kterou možná vymetla dosud neobjevena planeta.
Jednu planetu ale vědci už našli a to před sedmi lety, kdy jsme o tom také psali. Planetu HD106906 b objevil ze Země Magellanův dalekohled v Chile přímým zobrazením, takže planetu vidíme přímo na snímcích. Jak vypadá? Podívejte se sami:
Astronomové vzali data z Hubblova kosmického dalekohledu z let 2004, 2016, 2017 a 2018. Zjistili zajímavou věc. Planeta se mezi léty 2004 a 2017 pohnula o 32 tisíc obloukové vteřiny. To je nic, ale v reálu to znamená asi půl miliardy kilometrů.
Autoři ve studii popsali parametry dráhy planety. Velká poloosa je 850 AU, výstřednost je 0,44, což je hodně. Dráha planety je tak výrazně eliptická. Nejblíže se k oběma hvězdám dostává planeta na vzdálenost 470 AU, nejdál na vzdálenost 1200 AU. Oběžná doba planety je asi 15 tisíc let.
Normálně očekáváme, že rovina dráhy planety bude přibližně odpovídat disku trosek. Je to z toho důvodu, že samotná planeta by měla vznikat z protoplanetárního disku – tedy útvaru velkého ale tenkého. HD 106906 b ale obíhá se sklonem přes 50 stupňů vůči disku.
Ve skutečnosti by to mohlo vysvětlit jeho zvláštnost. Na jedné straně hvězd je tenký a táhne se poměrně daleko, ale na druhé straně je silnější a končí v mnohem menší vzdálenosti. Zřejmě za to může planeta. Pohybuje se po protáhlé nakloněné dráze, a tak může ovlivnit tvar a podobu disku.
Naděje pro Planetu Devět?
Nyní přichází to nejchutnější. Z hvězdných dálek se přesuňme na domácí dvorek. Do naší vlastní Sluneční soustavy.
Některá transneptunická tělesa daleko za Neptunem mají hodně neobvyklé dráhy. Před pár lety přišli astronomové s hypotézou, že dráhy těchto těles ovlivnila dosud neobjevená planeta, která dostala přezdívku Planeta Devět.
HD 106906 b je obr o hmotnosti 11 Jupiterů, Planeta Devět má být super-země o hmotnosti někde od 5 do 10 Zemí, ale v ostatních parametrech jsou si obě podobné. Planeta Devět se má pohybovat po protáhlé dráze ve vzdálenosti 400 až 800 AU s dobou oběhu 10 až 20 tisíc let.
HD 106906 b ukazuje, že planeta daleko od hvězd(y) může ovlivnit podobnu disku.
Kde se tam HD 106906 b vzala?
Existují i teorie popisující vznik Planety Devět, ale ty nechme spát. Jak se mohla na svou současnou dráhu dostat HD 106906 b?
Na začátku mohla být migrace po interakci s diskem, která planetu paradoxně poslala směrem k dvojhvězdě. Ta planetu vykopla na protáhlou dráhu. Následně však dráhu planety stabilizovala hvězda, která procházela okolo. Trochu složitější scénář předpokládající vliv externího hráče, ale možný.
Sehrál se podobný příběh také ve Sluneční soustavě? Slunce není dvojhvězda, ale Planetě Devět mohl šťouchanec udělit třeba Jupiter. Nejdříve musíme Planetu Devět najít a pak se ji můžeme zeptat.
