Většina hvězd v Galaxii jsou červení trpaslíci. Exoplanety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a malé velikosti hledají lépe. Na druhou stranu jsou červení trpaslíci velmi problematické hvězdné matky. Jedním z důvodů je vázaná rotace. Velká část potenciálně obyvatelných exoplanet u červených trpaslíků bude mít vázanou rotaci. Na jedné polokouli tak bude věčný den a na druhé věčná noc.
Pokud má planeta atmosféru (což u obyvatelné planety tak nějak očekáváme a potřebujeme), dokáže atmosféra část tepla distribuovat z denní strany na noční. Přesto se očekává, že noční strana bude zamrzlá. Planeta ale může mít ještě jeden kanál, kterým lze teplo distribuovat – obří oceán.
Předpokládá se, že ve vesmíru existují světy, které jsou zcela pokryté obřím oceánem (pamatujete na Interstellar?). Mohou ale existovat i planety, které mají velké kontinenty nebo spoustu malých kontinentů. Pokud odhlédneme od diskuse o vázané rotaci, tak spousta malých kontinentů je podle astrobiologů pro život mnohem lepší než jeden obří.
Kontinent na planetě s vázanou rotací ale může být paradoxně špatnou zprávou, protože může zabránit výměně tepla mezi denní a noční stranou a sám být nehostinným místem. Gravitační vliv hvězdy totiž zařídí, že se kontinent bude pravděpodobně nacházet v oblasti substelárního bodu – tedy místa na planetě, které je k hvězdě nejblíže alias místě, kde by byla hvězda přímo nad vašimi hlavami.
Andrea Salazar a její tým v nové studii simulovali podobný scénář pro nejbližší exoplanetu od nás Proximu b. Do substelárního bodu umístili obří kontinent o rozloze 0 až 40 % celkové plochy planety.
Autoři zjistili, že přítomnost kontinentu snižuje účinnost přenášení tepla z denní na noční stranu – čím větší je kontinent, tím méně efektivní je transport. Ve všech případech se však na denní straně udržuje oceán bez ledu a živiny cirkulují a dodávají se do oceánské vrstvy, ve které je možná fotosyntéza, což poskytuje ideální podmínky pro fotosyntetický mořský život.