Najít ve změti bodů v grafu exoplanetu, kterou nevidíme, ale sledujeme jen její vliv na hvězdu, je jedna věc. Najít v tom navíc ještě měsíc exoplanety, to je už výrazně těžší.
Jednou z možností je pozorovat změny v časech tranzitů. Měsíc svou gravitací ovlivňuje mateřskou planetu, což se projeví v nepravidelnosti tranzitů i ve změnách délky samotného tranzitu. K objevu potřebujete přesná (rozuměj z vesmíru) data za delší dobu. Vědci se stále přehrabují v datech z Keplera. V primární misi pozoroval Kepler jedno zorné pole 3,5 roku.
Před pár dny vyšla studie, ve které Chris Fox a Paul Wiegert oznámili objev šesti kandidátů na exoměsíce. Objev exoměsíce je potřeba brát vždy s velkou rezervou, ale v tomto konkrétním případě byla míra skepticismu odborné veřejnosti ještě daleko větší.
Jeden z největších odborníků na exoměsíce David Kipping teď vydal vlastní analýzu zmíněných dat. Když to trochu zjednodušíme, Kipping se snažil existenci měsíců potvrdit třemi testy, respektive odpovědět u každého z nich na tři otázky. Pokud má být exoměsíc považován alespoň za kandidáta, musí být na všechny tři otázky odpověď ano:
- Existují změny v časech tranzitů (nejde o přímý a jednoznačný důkaz existence měsíce. Změny v časech tranzitů může způsobovat třeba další planeta).
- Jsou změny v časech tranzitů periodické?
- Existují důkazy o nenulové hmotnosti měsíce?
Výsledek? Dva kandidáti neprošli žádným testem, tři prošli jedním a jeden dvěma. Jinými slovy neexistují žádné důkazy pro existenci některého z exoměsíců.
Prvním a zatím stále jediným exoměsícem tak zůstává Kepler-1625 b I, který objevil v datech z Keplera a Hubblova dalekohledu Kippingův kolega Alex Teachey. Samotný objevitel ale tehdy uváděl, že existenci měsíce je potřeba brát s rezervou. Některé další studie pak jeho existenci zpochybnily.
Na přítomnost exoměsíce v případě Kepler-1625 b I ukazují dva jevy. K tranzitu planety došlo o 78 minut dříve, než se očekávalo. Způsobit to může gravitace exoměsíce. Přibližně 3,5 hodiny po tranzitu planety došlo k dalšímu a méně výraznému poklesu jasnosti hvězdy – tranzitu samotného měsíce, jehož velikost má být srovnatelná s Neptunem.