V roce 2016 přinesl projekt Pale Red Dot (bledě červená tečka) objev exoplanety u Proximy Centauri. Na něj navázal projekt Red Dots (červené tečky), který objevil exoplanetu u slavné Barnardovy hvězdy.
Projekt se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků měřením radiálních rychlostí a to především spektrografem HARPS. Od července 2018 sledoval HARPS tři hvězdy: GJ 887 (Lacaille 9352), GJ 1061 (LHS 1565) a GJ 54.1 (YZ Ceti).
Vloni byl představen objev tří planet u GJ 1061, nyní přišla na řadu soustava u GJ 887.
Planetární systém GJ 887
GJ 887 (Lacaille 9352) je desátý nejbližší hvězdný systém od Slunce. Poměrně jasný červený trpaslík (7,3 mag) se nachází v souhvězdí Jižní Ryby ve vzdálenosti 10,7 světelných let od nás. Hvězda má hmotnost a velikost asi poloviny Slunce.
Okolo hvězdy mají obíhat dvě planety s periodami 9 a 22 dnů a hmotnostmi nejméně 4,2 a 7,6 Země. V případě druhé planety by rovnovážná teplota mohla být okolo 350 Kelvinů, což ale bohužel dost na to, abychom mohli uvažovat o podmínkách vhodných k životu. Atmosféra planety teplotu nejspíše ještě navýší.
V datech ze spektrografu HARPS je ještě třetí signál, který by mohl naznačovat existenci třetí planety s oběžnou dobou 50 dnů.
Červení trpaslíci nejsou příliš dobré matky. V mládí jsou aktivnější a také v pozdější fázi života decimují okolní planety velkými dávkami ultrafialového záření při velmi silných erupcích. Na rozdíl třeba od Proximy Centauri, je ale Gliese 887 neobvykle klidným červeným trpaslíkem s velmi malými změnami jasnosti. Otázkou je, zda tomu tak bylo i v minulosti a planety si mohly zachovat své atmosféry.
Projekt Červené tečky je pojmenován na podle bledě modré tečky, což byl snímek Země pořízený sondou Voyager 1 v únoru 1990 ze vzdálenosti 40,5 AU. S nápadem tehdy přišel Carl Sagan.
Zdroj: A multiplanet system of super-Earths orbiting the brightest red dwarf star GJ 887