Potenciálně obyvatelné exoplanety u červených trpaslíků musí čelit celé řadě výzev. Jednou z nich je aktivita mateřské hvězdy. Červení trpaslíci jsou zejména ve svém mládi velmi aktivní. Planety dostávají dávky ultrafialového a rentgenová záření. Několik miliard let stará planeta tak může být bez atmosféry, nebo minimálně bez vody. Pro život jak ho známe klíčová kapalina se vypařila do atmosféry, kde byla rozložena na vodík a kyslík… a lehký vodík nakonec unikl do kosmického prostoru.
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri. Červený trpaslík o hmotnosti Slunce, u kterého byla před pár lety objevena potenciálně obyvatelná exoplaneta Proxima b. Okolo hvězdy možná obíhá ještě jedna planeta, ale ta obyvatelná určitě nebude.
Podle simulací Proxima b kvůli aktivitě svého slunce musela v minulosti přijít o obrovské množství vody, které se rovná jednomu pozemskému oceánu…. a ani v současné době nemá planeta na růžích ustláno.
TESS pozorovala Proximu Centauri
Lovec exoplanet TESS pozoroval Proximu Centauri v 11. a 12. sektoru od dubna do června letošního roku. Vědci z maďarské Konkoly Observatory využili získaná data, aby prozkoumali současnou aktivitu hvězdy.
Není žádným překvapením, že aktivita Proximy Centauri je brutální. V roce 2016 došlo k erupci, při které se uvolnila energie 1033 erg, což je 10krát více, než byla energie při slavné Carringtonově události v roce 1859 – šlo o nejsilnější sluneční erupci, která byla kdy zaznamenána.
Erupce z roku 2016 byla tak silná, že Proxima Centauri byla chvíli vidět na pozemské obloze pouhým okem – jako jediný červený trpaslík.
Data z TESS vysokou aktivitu hvězdy potvrzují. V průběhu 50 dní vědci identifikovali 72 erupcí. Celkově Proxima Centauri strávila 7 % svého času erupcemi. Odhadovaná energie erupcí byla mezi 1030 až 1032 erg. Očekává se, že třikrát ročně dojde k erupci s energií 1033 erg a o řád větší erupce se odehraje každé dva roky.
Proxima Centauri má velmi silnou magnetickou aktivitu, což není úplně obvyklé. Magneticky velmi aktivní jsou většinou rychle rotující hvězdy s periodami v řádu dní. Proxima Centauri se otáčí s periodou 80 dní.
Když už měli vědci data před sebou, pokusili se najít tranzity Proximy b, ačkoliv už dávno víme, že pravděpodobnost tranzitů Proximy b je velmi nízká.
Očekává se, že tranzit planety o odhadované velikosti Proximy b by způsobil pokles jasnosti Proximy Centauri o 0,5 %. TESS má přesnost na to, aby tranzit takové planety našla, i když aktivita hvězdy podobné pokusy stěžuje. Žádné známky tranzitů objeveny nebyly. Už dříve se o totéž pokoušela již nefungující kanadská astronomická družice MOST.
Zdroj: Phys.org