Tabbyina hvězda alias KIC 8462852 možná byla první záhadnou hvězdou, ale určitě ne poslední. Podobné hvězdy, u kterých astronomové objevili podivné poklesy jasnosti, přibývají. Vzpomeňme třeba na VVV-WIT-07 nebo J1407.
Dalším přírůstkem může být EPIC 204376071. Jedná se o červeného trpaslíka, který má asi 16 % hmotnosti a 63 % velikosti našeho Slunce. Hvězdu najdeme 440 světelných let od nás v souhvězdí Štíra.
EPIC 204376071 pozoroval kosmický dalekohled Kepler v rámci mise K2 a to hned ve dvou kampaních – C2 a C15. Vědci tak mají k dispozici data za 2 x 80 dní.
Během těchto 160 dní došlo k jednomu prudkému poklesu jasnosti o 80 %, který trval jeden den.
Podobně velký pokles jasnosti samozřejmě nemůže způsobit planeta a ani žádný typ dvojhvězdy. Kromě toho je světelná křivka asymetrická. Nástup poklesu probíhal pomaleji než následný návrat k normálu.
Je to sice pěkná záhada, ale možná ne tak velká jako u Tabbyiny hvězdy. Jednou z možností je, že okolo červeného trpaslíka obíhá planeta či hnědý trpaslík obklopený velkým diskem.
To je hodně dobrá hypotéza. Světelná křivka by podobnému vysvětlení podle modelů nahrávala, ale má to jeden zásadní háček. Když vezmeme v úvahu délku tranzitu, musel by objekt s diskem obíhat rychlostí 38 km/s. Pro přepočtu dostaneme velkou poloosu 0,1 AU a dobu oběhu 28 dní. Kepler ovšem pozoroval hvězdu vždy 80 dní a viděl za obě kampaně jen jeden hluboký pokles. Hvězda je mimochodem členem stejné asociace jako v úvodu zmíněná J1407.
Druhou možností je nějaký oblak prachu, který hvězdu obíhá.
EPIC 204376071 má bohužel poměrně malou jasnost, takže je obtížně pozorovatelná ze Země. Další monitorování jasnosti tak bude složitější. Pomoci by mohla TESS v rámci prodloužené mise.
Další možnost představuje měření radiálních rychlostí, které by mohlo najít či vyvrátit případného hmotného společníka s diskem.
Zdroj: Deep Long Asymmetric Occultation in EPIC 204376071