Alfa Centauri A, B na snímku z kosmického dalekohledu Chandra. Credit: NASA/CXC/University of Colorado/T.Ayres
Alfa Centauri A, B na snímku z kosmického dalekohledu Chandra. Credit: NASA/CXC/University of Colorado/T.Ayres

Alfa Centauri je náš nejbližší hvězdný soused. Skládá se ze tří rozdílných hvězd. Alfa Centauri A je podobná Slunci. Okolo společného těžiště obíhá s trochu menší hvězdou Alfa Centauri B. Daleko od nich se pak nachází červený trpaslík Proxima Centauri alias Alfa Centauri C.

U Proximy Centauri byla objevena planeta, která ale nejspíše dostávala a dostává slušné dávky krátkovlnného záření. Jak to vypadá u dvou větších hvězd?

Vědci studovali data z kosmické observatoře Chandra a zjistili, že úroveň rentgenová záření je u větších hvězd mnohem nižší než u Proximy Centauri.

Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště, ale vzdálenost mezi nimi se v průběhu osmdesátileté oběžné doby mění od 11 po 35 AU.

Momentálně jsou blíže k sobě a Chandra je jediná rentgenová observatoř, která má dostatečné rozlišení, aby pozorovala obě hvězdy samostatně. Dělala tak od roku 2005 každých 6 měsíců, takže máme k dispozici data za delší dobu. To je velmi důležité, protože aktivita hvězd se mění v cyklech, jako je tomu u Slunce, kde nejznámější a hlavní cyklus má 11 let.

Planeta v obyvatelné zóně u hvězdy A by dostala v průměru dokonce méně rentgenová záření, než dostává Země od Slunce. V případě planety v obyvatelné oblasti hvězdy B je průměrná dávka 5krát větší ve srovnání se Zemí. To je sice trochu nepříjemné, ale u Proximy Centauri je to 500krát více a během erupcí až 50 000krát více!

U hvězdy Alfa Centauri B byla v roce 2012 objevena planeta s oběžnou dobou 3,2 dní. Později ale byla její existence zpochybněna.

Zdroj: Chandra

Reklama