Astronomové objevili exoplanetu u hnědého trpaslíka. Nejedná se o první takový případ, ale je to velmi důležitý objev.
Ve vesmíru se nachází velké množství hnědých trpaslíků – jakési přechodné fáze mezi hvězdami a planetami. Hmotnost v řádu desítek Jupiterů není dostačující, aby se v v jejich nitru zažehly termonukleární reakce. Hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo záření, takže se špatně hledají. Nejběžnější metody detekce exoplanet fungují jen u jasnějších objektů, což není případ hnědých trpaslíků.
Naštěstí ze máme gravitační mikročočky, které na jasnosti objektu závislé nejsou a mohou najít planety i dál od centrálního tělesa.
Hvězda, hnědý trpaslík či planeta svou gravitací zesílí světlo vzdálené (čočkované) hvězdy. Totéž udělá svou gravitací průvodce, který obíhá okolo centrálního tělesa.
OGLE-2017-BLG-1522 je zřejmě hnědým trpaslíkem. Slovo zřejmě je důležité. Podle autorů studie je 76 % pravděpodobnost, že objektem je hnědý trpaslík. Jeho hmotnost se odhaduje na 46 Jupiterů, ale může být o 79 Jupiterů větší nebo o 25 Jupiterů menší.
Okolo hnědého trpaslíka obíhá ve vzdálenosti 0,59 AU planeta o hmotnosti 0,75 Jupiterů (respektive 0,35 až 2 Jupitery).
OGLE-2017-BLG-1522b určitě není první exoplanetou u hnědého trpaslíka. Vzpomeňme alespoň na přímo pozorovaný systém 2M1207b.
Význam objevu je někde trochu jinde. Podle teorií se také okolo hnědých trpaslíků nebo obecně okolo objektů s velmi nízkou hmotnosti vyskytují disky prachu a plynu, ze kterých se mohou zformovat planety. Výzkum vzniku planet z těchto disků je velmi důležitý pro lepší pochopení formování planet, ale je také obtížný z výše popsaných důvodů.
Podle teorií vznikají obří planety v těchto discích jen obtížně. Pokud už najdeme planetu u hnědého trpaslíka, bude se jednat spíše o dva objekty, které vznikly zhroucením oblaka plynu. Jinými slovy se planeta nezformovala akrecí přes jádro, ale stejně jako hnědý trpaslík nebo hvězdy.
Průběh svého vzniku nemá objekt nikde vytetovaný, ale můžeme si ho domyslet na základě poměru hmotností. Planety u hnědých trpaslíků mají obvykle hmotnost okolo 10 % hnědého trpaslíka, což je příliš. Vzpomínaná exoplanet 2M1207b má hmotnost cca 16 % hnědého trpaslíka.
Pokud můžeme věřit odhadu hmotnosti hnědého trpaslíka OGLE-2017-BLG-1522 a jeho planety, pak zde máme hmotností poměr o řád nižší… přibližně 1,6 %.
OGLE-2017-BLG-1522b navíc obíhá daleko za sněžnou čárou, což je oblast ve které je dost chladno na kondenzaci vody do podoby ledových krystalků. Nově objevená planeta může být první obří planetou u hnědého trpaslíka, která vznikla akrecí v disku a ne zhroucením plynového mračna.
Zdroj: OGLE-2017-BLG-1522: A giant planet around a brown dwarf located in the Galactic bulge