Nedávno objevená exoplaneta Proxima b se sice nachází v obyvatelné oblasti, ale jak už jsme psali v dřívějších článcích, není to s její hvězdou tak jednoduché.
Proxima b dostává od své hvězdy 65 % záření, co dostává Země od Slunce. To je docela dobré.
Proxima b se ale nachází tak blízko, že bude mít možná vázanou rotaci nebo bude rotace v rezonanci 3:2.
Kromě toho jsou červení trpaslíci pořádní prevíti. Proxima Centauri vyzařuje jen 0,15 % záření ve srovnání se Sluncem. V minulosti to ale bylo více a navíc i dnes vyzařuje více v krátkovlnné části spektra.
Astronomové proto provedli analýzu velké části spektra Proximy Centauri od rentgenová záření až po infračervené. Vzali data z různých přístrojů a to včetně kosmických dalekohledů XMM Newton nebo Hubblova dalekohledu.
Na základě dat se podařilo zjistit, že Proxima b dostává od Proximy Centauri 60x více XUV, což je extrémní ultrafialové záření. Kvůli vyšším dávkám záření v minulosti mohla planeta ztratit 0,5 až 2 pozemské oceány vody.
Přebytek infračerveného záření
Velmi zajímavý byl ale také pohled na oblast infračerveného záření. Astronomové totiž objevili přibližně 20 % přebytek záření v oblasti 3 až 30 mikrometrů. Příčinou by mohla být existence teplého prachu okolo Proximy Centauri… možná zbytky po formování planetárního systému?
Podobný přebytek infračerveného záření byl kdysi objeven u hvězdy HD 69830 a příčinou byl prachový disk do vzdálenosti 1 AU. Jiný teplý disk zatím u žádného dalšího staršího červeného trpaslíka objeven nebyl, ale chladný disk, jako analogie Kuiperova pásu ze Sluneční soustavy, ano.
Alternativním vysvětlením může určitá nedokonalost nebo nepřesnost teoretických modelů, ale to není příliš reálné už jen proto, že přebytek 20 % je prostě příliš velký.
Nepravděpodobná je také varianta, že za přebytkem záření je samotná Proxima Centauri (například hvězdné skvrny).
Vědci se proto domnívají, že příčinou je skutečně rozptyl světla na teplých prachových částicích blízlo hvězdy.
Zdroj: The full spectral radiative properties of Proxima Centauri