Od ohlášení objevu dalších planet v systému TRAPPIST-1 uplynulo pár týdnů. Zájem médií sice opadl, ale studie o tomto systému vychází a budou vycházet dál.
Zatím posledním významným objevem je pozorování systému TRAPPIST-1 kosmickým dalekohledem Kepler, který odhadli oběžnou dobu planety „h“.
Pracuje se ale i na poli teoretickém. Už v dřívějších článcích jsme zmínili, že kompaktnost systému rozproudí diskuse o panspermii nebo přesněji litopanspermii. Někteří vědci věří, že život může cestovat vesmírem a že by mohl být zavlečen z jedné planety na druhou. Vzhledem k tomu, že všechny planety u TRAPPIST-1 jsou blízko od sebe, měl by být podobný přenos jednodušší.
Výměna materiálu mezi planetami nepochybně probíhala nebo probíhá. O tom nemůže být sporu. Něco podobného se odehrávalo také ve Sluneční soustavě. Ve sbírkách meteoritů naleznete i ty z Marsu nebo Měsíce. Dostaly se sem po dlouhé cestě poté, co byly vyvrženy při kolizi Měsíce či Marsu s jiným tělesem.
Je samozřejmě otázkou, zda by případní pasažéři mohli přežít nejen tlak, zrychlení a možná i vyšší teplotu během impaktu na domovské planetě, ale také přeletovou fázi, průlet atmosférou a dopad.
TRAPPIST-1: obyvatelnost
| Planeta | Oslunění | Rovnovážná teplota (K) |
|---|---|---|
| b | 4.25 | 400 |
| c | 2.27 | 342 |
| d | 1.14 | 288 |
| e | 0.662 | 251 |
| f | 0.382 | 219 |
| g | 0.258 | 198 |
| h | 0.131 | 168 |
Sebastiaan Krijt a jeho kolegové se na litopanspermii v systému TRAPPIST-1 podívali alespoň teoreticky a závěry jsou poměrně optimistické. Nejméně 10 % vyvrženého materiálu z některé z planet v obyvatelné oblasti by dopadlo na jinou planetu a to řádově za stovky let. Přenos v TRAPPIST-1 je tak o 4 až 5 řádů rychlejší než ve Sluneční soustavě. Nejlepší litopanspermická dálnice je mezi planetami f a g. Vyvržený materiál by se z jedné planety na druhou mohl dostat za 10 let.
Nejrychlejší je přitom cesta rychlostí někde okolo nebo lehce nad únikovou rychlostí z dané planety. Vypočítané hodnoty únikových pro jednotlivé planety jsou následující:
- Země: 11,2 km/s
- Planeta b: 9,9 km/s
- Planeta c: 13 km/s
- Planeta d: 8,2 km/s
- Planeta e: 9,2 km/s
- Planeta f: 9,0 km/s
- Planeta g: 12 km/s
- Planeta h: 8,1 km/s
Autoři odhadli také dopadovou rychlost meteoritů, která je poměrně malá a pohybuje se okolo 10 až 20 km/s.
Obyvatelnost? Nové modely nevypadají moc optimisticky
Na světě jsou také nové klimatické modely pro tři nadějné planety (d, e, f). Eric Wolf z University of Colorado provedl výpočty na superpočítačích Janus (University of Colorado) a Hyak (University of Washington). Podle závěrů je dost možné, že litopanspermie bude nakonec v systému TRAPPIST-1 zbytečná, protože nebude kam život přenášet.
Planeta „d“ musí podle studie nejspíše čelit pádivému skleníkovému efektu. Pokud má nějakou vodu, bude ve formě páry v atmosféře. Jako skleníkový plyn se bude podílet na ohřevu povrchu a TRAPPIST-1d tak bude podobná spíše Venuši. Naproti tomu planeta „f“ bude příliš chladná a nepomůže ji ani větší množství skleníkových plynů.
Ideální podmínky by mohly být pouze na povrchu planety „e“. Záležet bude na složení atmosféry. Kdyby bylo podobné zemskému, byla by voda v kapalném skupenství na 20 % povrchu. Planeta by tak trochu připomínala oční bulvu. Kromě části povrchu v okolí substelárního bodu (hvězda je tam v případě vázané rotace stále nad hlavou), bude zbytek tohoto světa ledovým královstvím.
Zdroje:
- Fast litho-panspermia in the habitable zone of the TRAPPIST-1 system
- Assessing the Habitability of the TRAPPIST-1 System Using a 3D Climate Model
Orgie pro kosmonautiku? Cestování mezi planetami u TRAPPIST-1 nebude tak snadné