O systému HD 219134 (Gliese 892) jsme psali poprvé před téměř dvěma lety. Okolo oranžového trpaslíka obíhá zřejmě šest planet. Astronomové se v nové studii zaměřili na čtyři vnitřní.
Nestává se zase tak často, že by došlo k objevu planet měřením radiálních rychlostí a poté se zjistilo, že některá z planet tranzituje. HD 219134 je v tomto ohledu výjimkou a to pořádně zajímavou! Tranzity totiž vykonávají minimálně dvě planety.
Spektrograf HARPS-N objevil u oranžového trpaslíka pravděpodobně šest planet s oběžnými dobami:
- Planeta b: 3,1 dní
- Planeta c: 6,8 dní
- Planeta d: 46,8 dní
- Planeta e: 1190 dní
- Planeta g: 94,2 dní
- Planeta h: 2198
V nové studii se vědci zaměřili na čtyři z nich: b, c, f, d. Studii vedl Michaël Gillon (University of Liège), kterého si určitě velmi dobře pamatujete – stál totiž za objevem systému TRAPPIST-1.
Podobně jako v případě TRAPPIST-1, tak také u HD 219134 sehrál důležitou roli kosmický dalekohled Spitzer, který v loňském roce objevil tranzity planet „b“ a „c“.
Planeta „b“ obíhá okolo hvězdy s periodou 3 dnů a měla by mít poloměr 1,6 a hmotnost 4,7 Země. Hustota planety by mohla být jen asi o 15 % větší než hustota Země. Zatímco o životě na povrchu některých planet v systému TRAPPIST-1 se diskutuje, tady to moc smysl mít nebude. Planeta „b“ dostává od své hvězdy 176x více záření než Země od Slunce a na povrchu bude teplota minimálně 800 stupňů Celsia.
Planeta „c“ je nepatrně menší (1,5 Země) a hmotnější (4,3 Země). Její hustota by ale měla být o čtvrtinu větší ve srovnání s naší planetou. Okolo hvězdy oběhne za 6,7 dní, ale pořádné peklo bude i na jejím povrchu – nejméně 500 stupňů.
Astronomové dokáží pro konkrétní planety odhadnout pravděpodobnost, že z našeho pohledu tranzitují. Pro další dvě planety „f“ a „d“ tyto pravděpodobnosti nebyly kdovíjak velké – 2,5 % a 1,5 %. Na základě nových pozorování ale astronomové pravděpodobnosti upravili na daleko příznivějších 13,1 % a 8,1 %. Planety mají oběžné doby necelých 23 a 47 dní.
Velikosti planet budou zřejmě podobné planetám „b“ a „c“ a nejsou tedy dostupné pozemským lovcům exoplanet. Objevit by je mohl opět Spitzer, jehož činnost byla prodloužena do roku 2018, nebo připravované družice TESS a Cheops, jejichž start nedávno sklouzl do roku 2018.
Velmi blízká hvězda
HD 219134 je nejbližší hvězdou s tranzitujícími planetami. Nachází se 21 světelných let od nás, což je zhruba poloviční vzdálenost ve srovnání s TRAPPIST-1.
Hvězda je na hranici viditelnosti pouhým okem a najdete ji každou noc v souhvězdí Kasiopeji (mapka).
(Ne)vhodný pro další výzkum
Blízká a velmi jasná hvězda vypadá na první pohled jako velmi nadějný cíl pro další výzkum prostřednictvím transmisní spektroskopie. Ze seznamu lukrativních cílů pro Dalekohled Jamese Webba si ale HD 219134 můžeme nejspíše vyškrtnout. Bohužel je v oblasti infračerveného záření až příliš jasná pro většinu přístrojů připravovaného kosmického dalekohledu. Na obě tranzitující planety by se mohl podívat snad jen přístroj NIRCAM. Jeho přesnost bude ale dostačující pouze k detekci větší atmosféry složené převážně z vodíku.
Zdroj: Two massive rocky planets transiting a K-dwarf 6.5 parsecs away