Od 8. února pozoruje Kepler už zorné pole číslo 4, ve kterém jsou i otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády, kterým se říká také Kuřátka.

Kepler se musí jednou za tři měsíce pootočit, takže dochází ke střídání zorných polí. Je to daň za to, že jsou v provozu už jen dva gyroskopy, které udržují orientaci dalekohledu v prostoru. Jako třetí setrvačník dnes funguje tlak slunečního větru a využívají se rovněž motory dalekohledu. Na Zemi nezahálejí a díky úpravám software se daří pozorovat nejen více hvězd, ale také se dnes odhaduje, že palivo Keplerovi vydrží až do prosince 2017. Samozřejmě je otázkou, zda do té doby nevyřadí lovce exoplanet například technická závada.

Momentálně má Kepler v hledáčku 16 000 hvězd. V archívech jsou pak data z kampaní 0 až 2, data z 3. kampaně budou zveřejněna v červnu.

V současné době tak běží dva projekty. Stále se analyzují data z první mise, ale vedle toho dochází i k objevům nových exoplanet z druhé mise. S ohledem na fakt, že Kepler zůstává u jednoho zorného pole necelé tři měsíce, je citlivý zejména na planety s oběžnou dobou nanejvýš kolem 30 – 40 dní. To je sice asi polovina oběžné doby Merkuru, ale v případě červených trpaslíků může jít o planety v obyvatelné oblasti.

Nedávno byl ohlášen objev mnoha nových kandidátů. Benjamin Montet a jeho kolegové nyní uveřejnili podrobnosti o 36 kandidátech u 31 hvězd z kampaně číslo 1. Z tohoto počtu máme 18 potvrzených exoplanet prostřednictvím statistických metod, ale 4 již byly dříve prezentovány jinými autory. Tucet objektů zůstává v kategorii kandidátů a 6 bylo prohlášeno za falešné poplachy.

Nejzajímavějším kouskem je nepochybně EPIC 201912552. Okolo červeného trpaslíka obíhá planeta o velikosti 2,2 Země s oběžnou dobou 33 dnů. Rovnovážná teplota by se měla pohybovat kolem bodu mrazu, skutečná teplota pak bude závislá na atmosféře, o které nevíme vůbec nic. S ohledem na poloměr ale půjde spíše o svět podobný menšímu Neptunu.

Zdroje:

Reklama