Evropský kosmický dalekohled Herschel pozoroval kometu při jejím průletu okolo Země a jednu vzdálenou mladou hvězdu. Dva, na první pohled nesouvisející výzkumy, se vzájemně doplnily a přinesly nám nový pohled na vznik vody ve vesmíru.
Kosmický dalekohled Herschel se zaměřil na dva zcela rozdílné cíle. V prvním případě se jednalo o kometu 103P/Hartley 2, která vloni v listopadu prolétla v blízkosti Země (viditelná byla menším dalekohledem i od nás). Přístroj HIFI prokázal, že kometa obsahuje vodní led o podobném složení jako pozemské oceány. Komety jsou obecně považovány za „špinavé sněhové koule“, avšak dosavadní výzkumy ukázaly, že obsahují jiný poměr normální a těžké vody. Zatímco normální voda se skládá z vodíku a kyslíku, těžká voda obsahuje místo vodíku deuterium (které má v jádru o neutron více). Jenomže většina zkoumaných komet má svůj původ v Oortově oblaku, zatímco Hartley 2 je z bližšího Kuiperova pásu, který se nachází za dráhou Neptunu.
Výzkum komety Hartley 2 dává větší naději zastáncům teorie, že velkou část vody na Zemi dopravily právě komety.
Dalekohled Herschel se ovšem také podíval na mladou hvězdu TW Hydrae, kterou nalezneme ve vzdálenosti 176 světelných let v souhvězdí Hydry. Hvězda má stáří maximálně 10 milionů let a je obklopena rozsáhlým diskem z prachu a plynu, z něhož vznikají planety ale také jádra komet.
Okolo jádra komety 103P/Hartley 2 prolétla v listopadu 2010 sonda Deep Impact
Již zmíněný přístroj HIFI nalezl v disku obrovské množství vody. To by samo o sobě nebylo nikterak překvapivé, vodík je nejběžnějším prvkem ve vesmíru a kyslík v kosmickém prostoru také nějaký najdeme. Astronomové už mnohokrát pozorovali molekuly vody na různých místech ve vesmíru, tentokrát však získali kvalitní data o vodě ve velmi chladném prostředí. Ledového materiálu, z něhož mohou vznikat komety, je v okolí TW Hydrae až 1,5.1021 kg, což by vystačilo na naplnění 6 300 pozemských oceánů. Pokud z tohoto ledu vzniknou komety, mohou zásobit vodou případné budoucí obyvatelné planety.
Zdroje: