Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) se měl stát vlajkovou lodí amerického výzkumu vesmíru. Místo toho se patrně stane mementem totální změny kurzu Úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který postupem času vyklízí oblasti, ve kterých donedávna dominoval.
Je to symbolické i trochu drzé současně. U Mezinárodní kosmické stanice kotví raketoplán Atlantis, jehož přistáním 21. července definitivně skončí éra kosmických korábů (sledujte náš přenos z poslední mise). NASA nás mezitím krmí nejrůznějšími stránkami, podstránkami, videi, publikacemi a dalším materiálem, ve kterém se americkým daňovým poplatníkům i světové veřejnosti snaží naznačit, že její budoucnost je růžovější než se zdá. USA sice v nejbližších letech nebudou mít vlastní kosmickou loď a na ISS je budou vozit ruské Sojuzy, avšak to samo o sobě o barvě let budoucích nevypovídá. Někdo by mohl čekat, že se NASA nyní s větší vervou vrhne na nepilotovaný výzkum blízkého i vzdáleného vesmíru. Takového naivku však nejspíše zmrazí informace, že dávné i nedávné škrty se právě na této oblasti vyřádily nejvíce.
NASA říká, že budoucnost je v oblasti komerčních letů. Firma SpaceX staví nosnou raketu Falcon 9 a (zatím) nepilotovanou loď Dragon a daří se jí více než dobře. Těžko však říct, zda bude tohle skutečnou prioritou NASA, když příslušná komise, která rozhoduje o rozpočtu úřadu, před pár hodinami zamítla navýšit dotaci na podporu komerčních pilotovaných letů z 312 na 400 milionů dolarů.
Vlajková loď se potápí před vyplutím
V případě dalekohledu JWST je situace ale mnohem horší. Zmíněná komise nedávno navrhla snížení rozpočtu NASA na fiskální rok 2012 o 1,6 miliard dolarů na 16,8 miliard.
Obětním beránkem se přitom nemá stát nikdo jiný než dalekohled JWST. Projekt v posledních letech jako černá díra odsával veškeré peníze, které měly nebo mohly jít na jiný výzkum vesmíru. Za tuto nepříjemnou daň jsme tu však měli mít v roce 2015 dalekohled o průměru 6,5 m, který se měl stát důstojným nástupcem Hubblova dalekohledu. Na rozdíl od legendárního astronomického přístroje měl JWST pracovat v oblasti infračerveného záření, které je v současné době pro astronomy klíčové. Část z 18 segmentů primárního zrcadla je už vyrobena a celý projekt se z hlediska stavby nachází někde ve druhém poločase.
Na podzim loňského roku všechny šokovala informace, že projekt JWST byl po účetní stránce totálně zpackán a pokud do něj v nejbližší době z veřejných peněz nenateče dalších zhruba 500 milionů dolarů, dostane se do neřešitelných problémů. Není divu, že řadě amerických zákonodárců došla trpělivost. Na začátku se počítalo s tím, že JWST spolyká asi 1,5 miliardy dolarů. V kosmonautice je poměrně obvyklé, že předem dané termíny se nedaří splňovat a zejména složité projekty postupně bobtnají co do rozpočtu. JWST se však podařilo ztloustnout opravdu hodně. K dnešnímu dni se očekává konečný účet v hodnotě 6,5 miliardy dolarů, přičemž NASA už zkonzumovala na vývoj dalekohledu polovinu této částky.
Příslušná komise ve středu škrty v rozpočtu NASA skutečně schválila. Zastánci JWST sice nalezli 200 milionů v jiných částech rozpočtových kapitol, avšak návrh dát tyto peníze na JWST byl zamítnut. Naopak návrh, který fakticky znamená zrušení projektu JWST, byl komisí schválen. Komise navrhuje nedat na projekt JWST v příštím fiskálním roce ani cent.
Pro JWST to zatím neznamená vystrojení předčasného pohřbu. Zákon o rozpočtu ještě musí projít celým legislativním procesem jako klasický zákon (včetně Senátu a podpisu prezidenta) a je vhodné upozornit, že mezi politiky má projekt řadu zastánců.
Na poplach mezi tím bijí astronomové, na Facebooku se organizují petice a do obou komor amerického parlamentu směřují dopisy od těch nejváženějších vědců. Termín startu v roce 2015 je už dávno pasé, zda se JWST vydá do vesmíru alespoň do konce tohoto desetiletí, ukážou následující dny a týdny. Nahnuté to má nástupce Hubblova dalekohledu pořádně.
Zdroje: