Rok se s rokem sešel a opět tu máme „Ručníkový den“ (anglicky Towel Day), která probíhá po celou středu 25. května. Do Ručníkového dne se můžete zapojit i vy! Vše potřebné najdete ve své koupelně…
Co je to ručníkový den?
Ručníkový den je celosvětová akce, při níž vzdávají fanoušci Douglase Adamse hold jeho osobě i dílu. Tato recese je odkazem na Adamsovo stěžejní dílo Stopařův průvodce po Galaxii, ve kterém je ručník označen za nejpotřebnější věc, kterou stopař u sebe může mít.
Proč 25. května?
Tento den se paradoxně (vesmír je plný paradoxů) vůbec nijak nevztahuje ke Stopařově průvodci po Galaxii ani k životu Douglase Adamse. Nápad uspořádat Ručníkový den se zrodil krátce po náhlé smrti slavného autora sci-fi dne 11. května 2001. Původně měla netradiční vzpomínková akce proběhnout týden po Adamsově úmrtí, avšak za tak krátkou dobu by se nestihlo zmobilizovat dostatek lidí. Proto byl termín postupně posouván až na konečný 25. květen. Na tento den připadá Ručníkový den každoročně.
Jak se mám zapojit?
Zapojit se můžete jednoduše. Ve středu 25. května noste u sebe po celý den ručník!
Stopařův průvodce po Galaxii říká o ručníku:
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou „ztratil“. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.
Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct: „Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.“ (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer, frúd = opravdu děsně správný frajer).
Doporučené a použité odkazy:
- Česká stránka o Ručníkovém dni
- www.towel-day.com/en
- www.towelday.org
- Wikipedia – Douglas Adams
- Wikipedia – Stopařův průvodce po Galaxii