Ve vesmíru operují dva kosmické dalekohledy s úkolem hledat nové exoplanety tranzitní metodou. Na frak jim však zatím dává pozemská přehlídka SuperWASP, disponující kamerami na severní a jižní polokouli. Lidé okolo úspěšného lovce exoplanet oznámili objev 9 nových exoplanet.
Projekt SuperWASP má v současné době na svém kontě už 26 exoplanet. Devět nových přírůstků bylo představeno na kongresu v britském Glasgow v úterý 13. dubna.
Astronomové kromě toho zveřejnili další informace o již dříve objevených tranzitujících exoplanetách projektu SuperWASP. Celkem 6 exoplanet (2 nové) obíhají okolo své mateřské hvězdy retrográdně. V praxi to znamená, že exoplaneta obíhá okolo svého slunce v opačném smyslu, než odpovídá rotaci hvězdy. Tento jev není v souladu s „klasickým“ modelem vzniku planetárních soustav. Planety vznikají společně se svou mateřskou hvězdou z jednoho mračna, takže by měly obíhat ve stejném směru, v jakém hvězda rotuje kolem své osy. Proč tomu tak není?
Všech 6 exoplanet spadá do populární kategorie „horkých Jupiterů“. Tyto obří světy obíhají velmi blízko svých mateřských hvězd s periodou řádově v desítkách hodin. Teorie o vzniku planet existenci horkých Jupiterů na první pohled fakticky vylučuje. Obří planety typu Jupiter mají vznikat v podstatně větších vzdálenostech. Už objev první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti (51 Peg b) ale ukázal, že vesmír je mnohem vynalézavější než pozemští astronomové. Horcí Jupiteři skutečně vznikají tam, kde mají, avšak později dochází k jejich migraci směrem do vnitřních částí planetárního systému a to patrně díky interakci planety se zárodečným mračnem z prachu a plynu. Pokud by se exoplaneta řídila tímto scénářem, musela by okolo svého slunce obíhat po prográdní dráze.
Šest exoplanet, objevených projektem SuperWASP, obíhá ale opačným směrem. Příčinou jejich migrace zřejmě není interakce s mračnem, ale přítomnost blízkého „narušitele“ v podobě další exoplanety nebo hvězdného průvodce mateřské hvězdy. Přítomnost dalšího tělesa způsobuje v oběžné dráze exoplanety poruchy, které ji zavedou na skloněnou a protáhlou eliptickou dráhu. Při každém průletu periastrem (bod na dráze, který je nejblíže povrchu hvězdy) ztrácí exoplaneta část své kinetické energie, což ve finále může vést k jejímu „zaparkování“ na téměř kruhové ale náhodně skloněné dráze. Vedlejším efektem tohoto procesu je vymetení všech ostatních menších planet. Pokud se tato teorie potvrdí, znamenalo by to, že u takovýchto planetárních systémů nemusíme hledat exoplanety zemského typu. Tento druhý způsob migrace je poměrně zdlouhavý – trvá řádově stovky milionů let.
Projekt SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) disponuje 8 automatickými kamerami, které jsou umístěny na Roque de los Muchachos (Kanárskéostrovy) a na South African Astronomical Observatory (JAR).
Retrográdní pohyb byl odhalen u exoplanet:
- WASP-2 b
- WASP-8 b (nově objevená)
- WASP-15 b
- WASP-17 b
- WASP-33 b (nově objevená)
- WASP-5 b
Retrográdní exoplanety projektu SuperWASP
Nové exoplanety projektu SuperWASP (duben 2010)
Další informace o exoplanetách naleznete na superwasp.org
Zdroj: ESO
