Už jste o tom možná četli na zpravodajských webech nebo slyšeli v rádiu. Královská společnost svolala do Londýna konferenci o hledání mimozemského života. Ne že by snad Britové spoléhali na to, že nám zelení mužíčci pomohou vyřešit hospodářskou krizi, to jen slavný projekt SETI slaví letos kulatiny.
Projekt SETI ani za půl století svého provozu nepřinesl konkrétní výsledek, signál mimozemské civilizace se zachytit nepodařilo. Ve vzduchu tak stále visí ona slavná otázka italského fyzika a laureáta Nobelovy ceny: „kde všichni jsou“? Enrico Fermi ji vyřkl před šedesáti lety, což je druhé letošní „mimozemské“ výročí. Probíhající londýnská konference tak rozhodně není letos poslední.
Duchovní otec SETI a autor slavné rovnice Frank Drake ve svém příspěvku odhal počet mimozemských civilizací v naší Galaxii na 10 000. Je to sice vysoké číslo, avšak při porovnání s počtem hvězd v Galaxii vyzní spíše pesimisticky.
Je dobré důrazně upozornit, že podobných odhadů bylo v posledních několika desetiletích zveřejněno mnoho a obvykle jsou postaveny na více či méně silných argumentech. Frank Drake je autorem legendární rovnice – viz třeba Wikipedie, která by nám měla poskytnout přesný údaj o počtu mimozemských civilizací ve vesmíru. Většinu parametrů v rovnici neznáme, takže k výsledku či alespoň k hrubému odhadu nelze matematickou cestou dojít.
Optimismus navíc nesdílí všichni účastnici konference. Simon Conway Morris z University of Cambridge naopak upozorňuje na to, že bychom při hledání mimozemského života měli být připraveni na nejhorší – na variantu, že jsme ve vesmíru sami.
Na konferenci se také hovoří o výskytu základních stavebních kamenů života – organických molekul ve vesmíru. Astronomové upozorňují, že molekuly uhlíku, na kterých je založen pozemský život, jsou ve vesmíru poměrně běžné a vyskytovaly se už několik set milionů let po velkém třesku. Pro existenci mimozemského života je to zdá se dobrá zpráva.
Z konference také přicházejí výzvy ke svižnějšímu hledání života ve Sluneční soustavě. Astronomové dodnes nevyloučili existenci primitivního života na Marsu a některých Jupiterových a Saturnových měsících. Pokud by se nám podařilo nalézt známky života na jiném tělese v naší Sluneční soustavě, znamenalo by to revoluci nejen v astrobiologii ale ve vědě jako takové. Plány kosmických agentur na nejbližší léta však zodpovězení této palčivé otázky odsouvají do ztracena.
Zdroj: astronomynow.com
