Kromě objevů dalekohledu Kepler byla na závěr zasedání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu představena další super-Země, která je druhou nejméně hmotnou exoplanetou u hvězdy hlavní posloupnosti.
Novým přírůstkem je exoplaneta s trochu nepoetickým názvem HD 156668 b a hmotnosti 4,15 Země. Okolo své mateřské hvězdy obíhá s periodou jen 4 dny a najdeme ji ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Herkula.
Exoplaneta HD 156668 b byla objevena metodou měření radiálních rychlostí Keckovým dalekohledem na Havaji. Ten je se svým desetimetrovým zrcadlem jedním z největších teleskopů na Zemi.
HD 156668 b je označována jako druhá nejméně hmotná exoplaneta. Jak už možná tušíte, má to pochopitelně háček. V katalogu nalezneme i planetární tělesa o menší hmotnosti, které však obíhají okolo pulsaru, což je mírně diskredituje a mnoho astronomů je nebere příliš vážně. Druhým problémem je fakt, že metoda měření radiálních rychlostí poskytuje pouze dolní odhad hmotnosti, takže reálný žebříček může být jiný. HD 156668 b porazila nyní třetí nejméně hmotnou exoplanetu HD 40307 b jen o 0,045 hmotnosti Země! Když vezmeme v úvahu nepřesnost spektrální metody, jedná se o zcela regulérní plichtu. Nejméně hmotnou exoplanetou u hvězdy hlavní posloupnosti je Gl 581 e, která má hmotnost 1,94 Země. Pokud bychom brali v úvahu i planety u pulsarů, pak zlatou medaili obdrží PSR 1257+12 b, jejíž hmotnost je pouhých 0,022 Země! Jedná se však vůbec o planetu?? Neexistence univerzální definice planety nám brání v odpovědi na tuto otázku.
Je dobré zdůraznit, že hovoříme pouze o hmotnostech. Seřadit exoplanety dle velikosti (průměru) je podstatně obtížnější. Velikost exoplanety lze určit pouze v případě, že daný objekt tranzituje. Z dosud 423 známých exoplanet tranzituje jen 69. Exoplanetou s nejmenším známým průměrem je CoRoT-7 b (1,7 Země).
Nejméně hmotné exoplanety (k 8. lednu 2010).
Zdroj: NASA
