Tým astronomů z Polska a USA objevil dva hnědé trpaslíky u hvězdy s označením BD +20 2457. Jedná se o obří a poněkud postarší hvězdu spektrální třídy K2. Již dříve se povedlo objevit několik hnědých trpaslíků u hvězd této spektrální třídy, současný úlovek však nabízí jedinečný pohled na vznik těchto těles.
Hnědí trpaslíci jsou považování za přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Obecně je těleso považováno za hnědého trpaslíka v případě, že jeho hmotnost je větší než 13 Jupiterů. Taková hmotnost je však nedostačující k zažehnutí standardních termonukleárních reakcí, které najdeme ve hvězdách. Hnědý trpaslík vyzařuje jen velmi málo světla a to zejména v infračervené části spektra.
Astronomové se podívali na zoubek obří hvězdě pomocí spektrografu, který je instalován na texaském dalekohledu Hobby-Eberly Telescope.
Objevení hnědí trpaslíci mají hmotnosti 21 a 13 Jupiterů a okolo svého slunce obíhají ve vzdálenosti 1,5 a 2 AU s dobou oběhu 380 a 622 dní.
Před mnoha miliony lety byla BD +20 2457 ve fázi hlavní posloupnosti a spalovala ve svém nitru vodík, jak se na správnou hvězdu sluší a patří. Hmotnost BD +20 2457 je odhadována na trojnásobek Slunce, takže vyzařovala i podstatně více světla a tepla než naše mateřská hvězda.
Astronomové se domnívají, že hnědí trpaslíci museli vzniknout během pouhých 10 milionů let. Tento poznatek vrhá nové světlo na vznik planet, neboť proces jejich formování je principiálně podobný vzniku hnědých trpaslíků. Obě kategorie těles vznikají z disku prachu a plynu, který obklopuje rodící se hvězdu. Pokud by se objev potvrdil, znamenalo by to, že planety vznikají mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.
Jak ale astronomové dospěli k oněm 10 milionům let? Poměrně jednoduchou úvahou. Hvězdě jako je BD +20 2457 trvá právě tak dlouho, než se v ní zažehnou plnohodnotné termonukleární reakce a přejde do hlavní posloupnosti. V tu chvíli obří hvězda odfoukne zbývající materiál ven z vnitřních částí rodícího se planetárního nebo v našem případě „hnědotrpasličího“ systému. Hnědí trpaslíci museli vzniknout do chvíle, než hvězda přešla do hlavní posloupnosti. Poté už nebylo poblíž hvězdy dostatek materiálu na uplácání větší bábovičky, natož pak hmotného hnědého trpaslíka.
Nová studie je dílem Astronomického centra v Toruni (Polsko) a Penn State University (USA). Pojítkem mezi oběma institucemi je Aleksander Wolszczan, který v prvně jmenované studoval a ve druhé pracuje. Jeho jméno je v oblasti výzkumu exoplanet dobře známo. Byl to právě on, kdo v roce 1992 oznámil objev dvou těles planetární velikosti u pulsaru (viz článek). Studii finančně podpořilo i polské Ministerstvo pro vědu a vysoké školství.
Zdroj: sciencedaily.com
