Dnes odpoledne jsem dopsal článek o objevu exoplanety CoRoT-7c a hodlal se konečně odebrat na menší oslavy mexického Dne nezávislosti (jinými slovy: dát si dvě tequily, abyste si nemysleli). Ještě předtím jsem ale mrkl na svou oblíbenou RSS čtečku vědeckých článků ScienceWeek a nestačil jsem se divit vlastním očím. O objevu nové exoplanety informovalo hned několik zpravodajských serverů, ale poněkud…ehm.
Všechny články se nesou především v duchu „objevu“ exoplanety CoRoT-7b a její sesterská planeta CoRoT-7c hraje ve zprávě spíše druhé housle. Realita je ale poněkud jiná. Exoplaneta CoRoT-7b byla objevena kosmickým dalekohledem COROT už letos v únoru, kdy byl objev (tehdy tuším bez zájmu médií) oznámen. Nyní byla pouze upřesněna její hmotnost a oznámen objev druhé planety u stejné hvězdy.
Zde bych ale novináře nevinil z chyby. Ve stejném duchu se k mému překvapení nesly články i na zahraničních astronomických webech. Problém je v nadpisu článku, který byl na většině webů stejný nebo velmi podobný: Astronomové objevili první hornatou planetu mimo sluneční soustavu.
Kde je problém? Prvně je nutné říct, že bod nula se patrně nachází v České tiskové kanceláři, od které převzaly článek všechny weby. Je pravdou, že hvězda CoRoT-7 drží určitá prvenství. Je nejmenší známou exoplanetou (co do průměru) a CoRoT-7 je první hvězdou, okolo které prokazatelně obíhají dvě super-Země. V žádném případě ale není pravdou, že se jedná o první kamennou planetu!
Astronomové definují kategorii tzv. super-Zemí o hmotnosti 5 až 10 Zemí, u kterých lze předpokládat, že mají pevný povrch. Při pohledu do katalogu zjistíme, že CoRoT-7b rozhodně není první, dokonce ani druhou takovou planetou.
Je pravdou, že některé méně hmotné kamenné planety obíhají okolo pulsarů, jenž jsou závěrečným stádiem ve vývoji hvězdy, která explodovala jako supernova. Tyto planety patrně vznikly z „trosek“ mateřské hvězdy a je diskutabilní, zda je vůbec považovat za planety.
Kromě toho jsou zde dva problémy. Astronomové zjišťují hmotnost planety ze spektra mateřské hvězdy. Bohužel k výpočtu přesné hodnoty je nutné znát sklon oběžné dráhy a to je velký problém. V důsledku známe u exoplanet pouze hrubý odhad jejich hmotnosti.
Druhým problémem je fakt, že velikost (průměr) exoplanety lze zjistit pouze metodou tranzitní fotometrie, kdy planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou a způsobuje nepatrný pokles její jasnosti. Z 375 známých exoplanet vykonává podobné přechody jen 64. U mnoha exoplanet tak najdeme v kolonce „průměr“ pouze prázdné místo.
To vše ale nic nemění na tom, že CoRoT-7b je sice nejmenší exoplanetou u hvězdy hlavní posloupnosti, avšak rozhodně není první. Kolik super-Zemí s pevným povrchem vlastně známe? Napoví tabulka níže:
| Název exoplanety | Hmotnost | Průměr | Rok objevu | Poznámka |
| Gl 581 e | 2 Mz | Neznámý | 2009 | nejméně hmotná exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti |
| MOA-2007-BLG-192-L b | 3,1 | Neznámý | 2008 | – |
| HD 40307 b | 4,1 Mz | Neznámý | 2008 | – |
| CoRoT-7 b | 4,8 Mz | 1,7 Rz | 2009 | Nejmenší exoplaneta |
| Gl 581 c | 5 Mz | Neznámý | 2007 | – |
| OGLE-05-390L b | 5,4 Mz | Neznámý | 2005 | – |
| Gliese 876 d | 5,7 Mz | Neznámý | 2005 | – |
| HD 40307 c | 6,6 Mz | Neznámý | 2008 | – |
| Gl 581 d | 6,9 Mz | Neznámý | 2007 | – |
| HD 181433 b | 7,3 Mz | Neznámý | 2008 | – |
| CoRoT-7 c | 7,3 Mz | Neznámý | 2009 | – |
| HD 285968 b | 8,4 Mz | Neznámý | 2007 | – |
| HD 40307 d | 9,1 Mz | Neznámý | 2008 | – |
| HD 7924 b | 9,2 Mz | Neznámý | 2009 | – |
Do tabulky jsme zařadili všechny známé exoplanety o hmotnosti menší než 10 Zemí, jenž obíhají okolo hvězd hlavní posloupnosti. Pro přehlednost jsme vynechali planetu u pulsarů. Celkem známe 14 super-Zemí. Zdroj údajů: exoplanet.eu
První kamenná planeta byla objevena už v roce 1992 u pulsaru. U hvězdy hlavní posloupnosti byla první super-Země objevena v roce 2005 a dostala název Gliese 876 d. Na objev planety zemského typu si musíme počkat ještě nejméně 3 roky, než budou oznámeny výsledky kosmického dalekohledu Kepler. Ten by měl objevit desítky planet o hmotnosti Země a stovky super-Zemí.
Jak asi vznikla chyba novinářů? Zřejmě nepochopením původní zprávy. CoRoT-7b je první super-Zemí, u které známe hmotnost i průměr a můžeme tedy dopočítat její hustotu a zcela jasně říci, že má pevný povrch.
Já rozhodně nejsem hnidopich, který upozorňuje na každou drobnou chybku. Co víc, podobné jedince zrovna nemusím.
Hlavním motivem k napsání tohoto článku je zamyšlení nad tím, kolik vlastně známe super-Zemí a upozornit na chybu.
Inkriminované články vyšly na:
