Země v představách malíře. Autor: Gabriel Perez Diaz, SMM, Instituto de Astrofisica de Canarias
Země v představách malíře. Autor: Gabriel Perez Diaz, SMM, Instituto de Astrofisica de Canarias

Už téměř 60 planet mimo Sluneční soustavu se podařilo pozorovat tranzitní fotometrii. Díky této metodě lze nejen exoplanety objevit, ale také zkoumat jejich atmosféru. Zatím se to sice povedlo pouze u několika velmi hmotných exoplanet, ale i tak se jedná o fascinující výzkum, který kráčí mílovými kroky kupředu. Astronomové se už připravují na to, až budou moci za pár let zkoumat atmosféru exoplanet zemského typu. Hledání života ve vesmíru se tím dostane do zcela jiné roviny…

 


Pokud exoplaneta přechází z našeho pohledu před svou hvězdou, dojde k poklesu jasnosti hvězdy. Tento pokles je velmi malý, ale dnes měřitelný i amatérskou technikou.

 

Během tranzitu nastává krátký okamžik, kdy světlo hvězdy prochází atmosférou planety. Ve spektru světla pak můžeme najít „otisky“ planetární atmosféry. Tento postup se sice velmi jednoduše popíše, ale mnohem hůře realizuje. Na rozdíl od pouhého pozorování tranzitu, je k výzkumu atmosféry exoplanety potřeba špičková technika a značná preciznost. Jako první byl úspěšný kosmický dalekohled Spitzer a také Hubblův dalekohled. Pozemským dalekohledům se podařilo zkoumat atmosféru exoplanety teprve nedávno (viz článek).

 

V březnu odstartoval do vesmíru kosmický dalekohled Kepler, který by měl objevit exoplanety, na jejichž povrchu se může nacházet život. Následný výzkum atmosfér takovýchto planet by nám mohl napovědět více o případné přítomnosti života na jejich povrchu. Víme ale co máme hledat?

 

Astronomové z Kanárského astrofyzikálního institutu použili dalekohledy William Herschel Telescope (WHT) a Nordic Optical Telescope (NOT) k výzkumu atmosféry Země. Cílem je analyzovat spektrum planety, na jejímž povrchu se prokazatelně nachází život. Astronomové získali spektrum zemské atmosféry při úplném zatmění Měsíce. Pokud jste někdy tento úkaz pozorovali, mohli jste si povšimnout, že Měsíc z oblohy nezmizí, ale dostává načervenalou až nahnědlou barvu. Za vším je právě atmosféra Země, která rozptyluje sluneční paprsky. Pozorováním těchto rozptýlených paprsků, které se odrážejí na povrchu Měsíce, můžeme zkoumat zemskou atmosféru.

 

Zdroj:

Reklama