Podle Dysona je nutné hledat to, co je zjistitelné a ne to, co je pravděpodobné. Člověk totiž nemá tolik fantazie jako příroda.
Dobrým příkladem je prý Jupiterův měsíc Europa. Ten je už delší dobu jasným cílem astrobiologů. Pod ledovou slupkou by se mohl nacházet oceán tekuté vody a v něm možná i život. Problémem ovšem je, že neznáme tloušťku ledové vrstvy, která se může pohybovat od 1 do 100 km, a bude nejspíš velmi obtížné se dostat skrz. Dyson ale tvrdí, že tento postup je špatný. Domníváme se, že pod ledovou vrstvou může být život, neboť ze Země víme, že kde je voda, tam je (může být) život. Vhodnější je ale zkoušet hledat to, co současnými technologiemi najít můžeme.
V okolí prasklin se podle Dysona mohou na povrchu Europy vyskytovat květy ve tvaru paraboly. Podobné květy byly objeveny na Zemi v arktických oblastech. Jejich tvar je takový, že dokáží maximálně zužitkovat i nízký přísun sluneční energie.
Květiny na Europě by mohly být detekovány kosmickou sondou z oběžné dráhy prostřednictvím zpětného odrazu, při němž se světlo odráží zpět ke svému zdroji. S podobným principem se můžete setkat například u dopravních značek.
A co na to říkají astrobiologové? John Baross z University of Washington respektuje názory Dysona, protože jeho myšlenky vždy člověka donutí přemýšlet. Teorie květin na Europě je ale podle něj příliš radikální. Zatím neexistují žádné důkazy, které by podobné úvahy alespoň z části potvrzovaly. V okolí prasklin se ovšem nachází materiál z podpovrchových vrstev, který byl díky geologickým aktivitám dopraven na povrch. Právě tato místa budou cílem kosmické sondy, jenž se má pod společnou značkou NASA a ESA vydat k Jupiterově měsíci v roce 2026.
Zdroj: newscientist.com