Co je to nejmenší?
Předně si musíme uvědomit, co si v češtině představit pod pojmem nejmenší exoplaneta. Myslí se tím planeta nejméně hmotná nebo s nejmenším průměrem? Vnitřně asi cítíme, že máme na mysli spíše velikost planety. Nejméně hmotná exoplaneta přitom rozhodně nemusí mít i nejmenší průměr. Právě proto jsme na našem webu velmi opatrní s termínem „nejmenší exoplaneta“. Jiní autoři ale tyto termíny zaměňují a pro nejméně hmotnou exoplanetu používají termín „nejmenší exoplaneta“. Pokud ale mluvíte o nejmenším člověku či věci, pak přece také nemyslíte váhu?!
Co je to planeta?
Dalším problémem je fakt, že dodnes neexistuje univerzální definice planety. Do roku 2006 neexistovala dokonce žádná definice exoplanety. V srpnu 2006 proběhlo v Praze Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se sice dohodlo na definici planety, jenomže tato definice je vztažena pouze na planety Sluneční soustavy. V definici sice může nahradit slovo „Slunce“ obecnějším „hvězda“, ale … první planety nebyly objeveny v 90. letech u normálních hvězd hlavní posloupnosti ale u pulsaru. Jsou tyto objekty planetami? Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy, takže objekty obíhající okolo nich by měli být planetami (splňují-li hmotnostní kritéria). Jenomže mnoho astronomů je za planety nepovažuje a když už, tak za méně cenné. Jako datum objevu první exoplanety se prakticky vždy uvádí rok 1995 a neberou se v potaz předcházející objevy „exoplanet“ u pulsarů. Druhým dechem se ale vždy jejích existence zmiňuje a najdete je také v katalozích exoplanet. Astronomům vadí především vznik takovýchto těles. Tělesa planetárního typu byla objevena u milisekundových pulsarů. Takový pulsar není v pustém vesmíru osamocen, ale obíhá okolo společného těžiště s „normální hvězdou“, které krade materiál. Z něj se vytváří okolo pulsaru disk, ze kterého se pak mohou zformovat planety.
Problém je, že některé exoplanety u pulsarů jsou těmi nejméně hmotnými. Rekordmanem je PSR 1257+12 b s hmotnosti nejméně 0,025 hmotnosti Země!
Druhou nejméně hmotnou exoplanetou je Gl 581 e, která má hmotnost 1,9 Zemí a její objev byl oznámen v dubnu 2009. Jedná se tedy o nejméně hmotnou exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti.
Nejmenší průměr
Která exoplaneta má ale nejmenší průměr? Zodpovědět tuto otázku je velmi obtížné. Průměr exoplanety lze zjistit pouze tranzitní metodou, kdy exoplaneta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou. Na základě poklesu jasnosti hvězdy v řádech setin až desetin procenta lze exoplanetu nejen objevit, ale také o ní zjistit řadu informací – mimo jiné i její průměr. Ze současných téměř 350 známých exoplanet ale tranzituje jen asi 1/6 z nich. Zbývající exoplanety byly objeveny jinými metodami, převážně metodou měření radiálních rychlostí. Ze spektra hvězdy sice lze zjistit dolní odhad hmotnosti planety ale ne její velikost.
Pokud se podíváme do katalogu, zjistíme, že exoplanetou s nejmenším průměrem je CoRoT-7 b. Průměr nedávno objevené exoplanety je asi dvě Země, ale hmotnost asi 11x větší než je hmotnost naší planety. U mnoha „lehčích“ exoplanet průměr jednoduše neznáme.
