Kresba: exoplaneta v představách malíře.
Kresba: exoplaneta v představách malíře.
Astronomové zaznamenali ve výzkumu exoplanet další významný úspěch. Podařilo se jim zmapovat atmosféru planety u cizí hvězdy. Nebylo to ale poprvé, jak se nám snaží namluvit některá média. Poprvé se to podařilo několikrát v roce 2007 Hubblovu dalekohledu a také jeho kolegovi kosmickému dalekohledu Spitzer. Tentokrát ale za úspěchem stojí pozemské dalekohledy, což je velký pokrok, který nám dává naději do budoucna.

 

Vůbec poprvé v historii se podařilo zkoumat atmosféru exoplanety pomocí pozemského dalekohledu. Předtím byly podobné astronomické kousky výsadou pouze dalekohledů umístěných na oběžné dráze kolem Země. Musíme ale podotknout, že počet exoplanet u nichž se provedl průzkum atmosféry, by jste spočítali hravě na prstech obou rukou.

 

Dostaňme se ale k současnému úspěchu. Nebo bychom spíše měli psát k úspěchům. Shodou okolností se totiž úlovek podařil současně hned dvěma týmům. Astronomové tak dnes dokáží ze Země i z vesmíru u vybraných exoplanet sestavit teplotní mapu atmosféry, odhalit různé fyzikální procesy v atmosféře nebo určit její chemické složení. V minulosti se podařilo detekovat v atmosférách exoplanet molekuly vody či metanu.

 

TrES-3b

 

První z týmů z University of Leden proměřil exoplanetu TrES-3b. Pro pozorování byl použit dalekohled Herschel na Kanárském ostrově La Palma a United Kingdom Infrared Telescope na havajské Mauna Kea. Exoplaneta TrES-3b je tranzitující exoplanetu s velmi malou oběžnou dobou. Jeden rok na ní trvá jen 31 pozemských hodin nebo-li 1,31 dne. Pro srovnání: Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní! Hmotnost exoplanety se odhaduje na necelé dva Jupitery. Teplota atmosféry byla určena na 2 000 K. Vzhledem ke své hmotnosti a blízkosti k mateřské hvězdě spadá TrES-3b do kategorie tzv. horkých jupiterů. Astronomové horké jupitery dělí do dvou kategorií – s inverzní vrstvou atmosféry a bez ní. Co je to inverzní vrstva? V atmosféře s inverzní vrstvou se teplota s rostoucí vzdáleností od středu planety obrací. Fakticky se jedná o analogii s pozemskou teplotní inverzí. TrES-3b je právě příkladem horkého jupiteru s inverzní vrstvou. Podle jedné z teorií je přítomnost inverzní vrstvy závislá na množství záření, které na atmosféru dopadá z mateřské hvězdy.

 

Na rozdíl od pozorování z vesmíru se tentokrát podařilo zkoumat atmosféru exoplanety v podstatně kratších vlnových délkách v oblasti blízkého infračerveného záření.

 

OGLE-TR-56b

Druhý tým pozoroval atmosféru u exoplanety OGLE-TR-56b pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře. Teplota atmosféry je asi 2 700°C, což z ní dělá jednu z nejžhavějších známých exoplanet. OGLE-TR-56b má hmotnost 1,2 Jupiterů a obíhá okolo své hvězdy s periodou 1,2 dne.

 

Současné objevy dávají velkou naději do budoucna. Evropa chystá stavbu dalekohledu o průměru zrcadla 42 metrů, což je téměř 5x více než je průměr jednoho z dalekohledů VLT. Nový přístroj, který bude postaven v příštím desetiletí pod názvem Evropský extrémně velký dalekohled (EELT) nám tak zřejmě umožní zkoumat atmosféru planet zemského typu, obíhající v zóně života.

 

Zdroj: universetoday.com

 

 

Reklama