Rudá planeta má problém…
Planetky a komety o sobě dávají poslední dobou vědět. Rozbitá okna v Rusku, těsný průlet padesátimetrové planetky kolem Země a nyní kometa C/2013 A1.
Psal se 3. leden letošního roku, když Robert McNaught z Siding Spring Observatory v Austrálii objevil kometu, která dostala označení C/2013 A1. Později se podařilo dohledat snímky komety zpětně až do poloviny prosince loňského roku. Začalo tak postupné počítání dráhy vlasatice, která k nám přilétá z Oortova oblaku… a astronomové zůstali v šoku. Kometa totiž 19. října 2014 prolétne kolem Marsu a to zatraceně blízko. Podle současných odhadů to má být ve vzdálenosti 0,0007 AU nebo také 100 000 km od povrchu! To je méně než třetina vzdálenosti Měsíce od Země.
Jistě, být to šutr o průměru pár desítek metrů, tak zpráva možná jen proletí jako kuriozita astronomickými anály. Jenomže C/2013 A1 rozhodně malou špinavou koulí ledu nebude, její průměr může být v řádu kilometrů i více. Některé odhady hovoří až o 50 km. Ještě „brutálnější“ je rychlost komety: 56 km/s.
V současné době je pravděpodobnost srážky s Marsem sice relativně malá, ale problémem zůstává fakt, že máme údaje o dráze komety jen za necelých 80 dní. Pro počtáře je tak velmi těžké určit dráhu komety na podzim příštího roku.
Pokud bychom přece jen popustili uzdu fantazii a připustili možnost kolize, byla by to pro planetology doslova extáze. Podobný zážitek jsme zde už jednou měli, v roce 1994 dopadla do atmosféry Jupiteru kometa Shoemaker-Levy 9. Tohle by byl ovšem jiný level. Dopad komety by změnil nejen tvář Marsu ale také složení atmosféry. Vždyť řízený dopad komety či planetky je často považován za první fázi terraformace rudé planety. Ale nepředbíhejme…
Na druhou stranu i samotný průlet může být pro astronomy velmi cenným artiklem. Nezapomínejme, že po Marsu a v jeho okolí se pohybují kosmické sondy. Zejména pro vyslance na oběžné dráze by neměl být problém pořídit snímky vlasatice podobně, jako to udělali třeba v případě měsíců Marsu.
Zdroj: news.discovery.com