AKTUALIZOVÁNO!! (na konci článku) V italském Turíně probíhá tento týden symposium Mezinárodní astronomické unie o exoplanetách. Kongres pod názvem „The Astrophysics of Planetary Systems: Formation, Structure, and Dynamical Evolution” nám určitě přinese alespoň několik zajímavých novinek. Své objevy zde už představili lidé okolo kosmického dalekohledu CoRoT, o čemž vás ještě budeme informovat v samostatném článku. Nás ovšem zaujal příspěvek o datech ze spektrografu HARPS. Součástí zprávy měl být objev exoplanety Gliese 581 g, která se do historie zapsala jako první planeta mimo Sluneční soustavu, na jejímž povrchu se teoreticky mohou nacházet podmínky k životu.
Hned v úvodu kongresu vystoupil Francesco Pepe z Ženevské observatoře se svým asi 35 minutovým příspěvkem „Lov nejméně hmotných exoplanet“. V něm měly být představeny data ze spektrografu HARPS, který od února 2003 pracuje na 3,6 m velkém dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile.
Spektrograf HARPS se společně se svým americkým kolegou HIRES (Keckův dalekohled na Havaji) podílel na objevu exoplanety Gliese 581 g (viz náš článek). Dalo by se tedy předpokládat, že objev první obyvatelné planety bude klíčovou částí příspěvku. Jenomže nebyla, o exoplanetě Gliese 581 g nepadlo ani jediné slovo.
Za normálních okolností bychom tomu nepřikládali žádnou váhu. Mohli bychom říci, že se nestihlo objev Gliese 581 g do přednášky zapracovat apod. Jenomže v reakci na tuto skutečnost byla dnes exoplaneta Gliese 581 g v tichosti odstraněna z Encyklopedie exoplanet, kterou provozuje Jean Schneider z Pařížské observatoře. V přímém odkazu na informace o hvězdě Gliese 581 je pak u exoplanety Gliese 581 g přívlastek unconfirmed (nepotvrzená).
Proč nebyl objev prezentován s daty ze spektrografu HARPS nevíme. Jedno je jisté, nedávné oznámení objevu Gliese 581 g rozhodně nebylo pouhým mediálním šumem. Objevitelé svolali řádnou tiskovou konferenci, NASA vydala tiskovou zprávu, ale především byl sepsán odborný článek pro prestižní časopis Astrophysical Journal.
Zatím se nám nepodařilo zjistit, v čem je zakopaný pes. Vymazání exoplanety z nejuznávanějšího a nejaktuálnějšího katalogu však nelze přejít bez povšimnutí. Podle našeho předpokladu, který je ovšem pouhou spekulací, by mohl být problém v poměrně přísných postupech při potvrzování existence exoplanet. V astronomii je obvyklé, že objev čehokoliv musí být potvrzen nezávislým pozorováním. V případě exoplanet je to ještě důležitější, ale také složitější, než například u komet. Pokud se podaří objevit exoplanetu tranzitní metodou, můžeme za potvrzení její existence považovat pozorování mateřské hvězdy pomoci metody měření radiálních rychlostí (tedy nezávislou metodou). V případě objevu exoplanety metodou měření radiálních rychlostí je však situace složitější. Pokud exoplaneta netranzituje, což je mimo jiné případ Gliese 581 g, nelze její existenci v současné době potvrdit nezávislou metodou. Za vděk proto musíme vzít alespoň pozorováním nezávislým týmem. A právě zde může být důvod (alespoň principiální), proč se exoplaneta Gliese 581 g přesunula ze skupiny potvrzených úlovků do kategorie nepotvrzených kandidátů. Steve Vogt a jeho kolegové představili objev Gliese 581 g, který byl primárně učiněn pomoci spektrografu HIRES na Keckově dalekohledu (Havaj). Neznám sice přesné pozadí objevu a mechanismy ověřování exoplanet, je však docela pravděpodobné, že pozorování evropských kolegů, kteří pracují se spektrografem HARPS v Chile, mělo být bráno jako potvrzení existence exoplanety. Zatímco Američané své objevy prezentovali ve vědeckém článku i na tiskové konferenci, jejich evropští kolegové své výsledky na probíhajícím kongresu nezveřejnili. Proč tak (ne)učinili není jasné.
Kromě Gliese 581 g byla pochopitelně vymazána i kolegyně Gliese 581 f, jejíž objev byl představen koncem září společně s „géčkem“.
Bez ohledu na současné dění si musíme uvědomit, že ověřování objevů exoplanet je velmi zdlouhavý a složitý proces. Spektrografy, které jsou schopny získat velmi přesné spektrum, bychom dokázali spočítat na prstech jedné ruky a jejich pozorovací čas pochopitelně není nafukovací.
Gliese 581 g byla objevena metodou měření radiálních rychlostí. Pro zajímavost uveďme, že například amplituda změny radiální rychlosti Slunce, vyvolaná pohybem Jupitera, činí pouhých 12,5 m/s (45 km/h). Spektrální čáry se pohnou o 0,000 02 nm (ve viditelné části spektra) vůči laboratorním hodnotám. V případě Země se jedná jen o 0,1 m/s.
V případě exoplanety Gliese 581 g se jedná o 1,29 m/s. Citlivost spektrografu HARPS je nepatrně menší než 1 m/s.
UPDATE: náš původní odhad se jeví jako pravdivý. Francesco Pepe z Ženevské observatoře měl doslova prohlásit: We cannot confirm it (Gliese 581g) in our HARPS data – Nemůžeme ji (Gliese 581 g) potvrdit v naších datech z HARPS. Podle našich informací přímo z Turína využil tým, který objev oznámil, zejména starší data ze spektrografu HARPS (La Silla, Chile) a novější ze spektrografu HIRES (Havaj). Na kongresu měly být představeny novější data z HARPS, ve kterých měla už být Gliese 581 g formálně potvrzená. Jenomže evropští astronomové nenalezli taková data, která by na existenci exoplanety ukazovala. Lidé z ESO potřebují více času, nicméně jejich dosavadní výsledky ukazují spíše na to, že exoplaneta neexistuje! V zákulisí se také spekuluje nad tím, že Vogt a jeho kolegové oznámili objev příliš brzy a podcenili možnost falešného poplachu.